12/07/2022
Podle wizewebsite
540 Pohledy

Bertha von suttner: žena s českými kořeny, která získala nobelovu cenu za mír<

Píše se čerstvě rok 1893, den po svátku Tří králů. Na stole v pracovně Berthy von Suttner leží dopis, přicestoval až ze Švédska. Bertha má za sebou vydání románu Odzbrojte!, který napsala v němčině, a už i korekci a vydání několika jeho překladů, Vojtěch Náprstek ji nedávno požádal, zda by mohl zadat překlad do češtiny. Jak by ne! V Praze se Bertha narodila, a i když nejvíc času tráví mezi Vídní a Paříží, Praha má kus jejího srdce, zakládala tam českou sekci Světové mírové společnosti, vystupovala s proslovy o toleranci a nabádala Němce i Čechy, aby zanechali nevraživosti.

Bertha je známá v celé Evropě svým zapálením pro mír! Sedí v pracovně, dívá se na známé písmo na dopisní obálce, na královský znak Švédska a usměje se – píše Alfred, přítel Alfred Nobel. Znají se roky. Bertha byla tehdy mladá a zamilovaná. Ještě nosila své dívčí jméno Kinský, po otci hraběti. Jako guvernantka čerstvě nastoupila ve Vídni k rodině Karla Suttnera, aby učila jeho čtyři dcery hudbě a jazykům. Suttnerovi měli i syna, nejmladšího Artura. Ach, Artur!

Čtěte také

Anny Ondráková: Okouzlila předválečnou Evropu a byla největší hvězdou své doby

Bertha se zasní, ale pocítí i úlevu, byly to těžké časy. Schovávali se s Arturem, ona byla o sedm let starší, nikdo jim nepřál jejich lásku, a když vyšla najevo, odveleli její chlebodárci Berthu rychle do Paříže, pryč, daleko od něj. Jenomže už tehdy její srdce neplálo jen pro Artura, ale také pro práci – vrhla se do ní s vervou sobě vlastní, však v kanceláři pana Nobela, kam nastoupila jako tajemnice, jí bylo dost.

Alfred Nobel si sečtělou a zapálenou Berthu rychle oblíbil, stali se přáteli a dopisovali si po celý život – i když se Bertha brzy z Paříže vrátila do Vídně, a tajně si vzala Artura. Bertha zaplaší vzpomínky a otevře dopis od Alfreda. Čte rychle, nadšením si rukou zakryje ústa, má chuť tančit a křičet! Alfred jí píše, že zakládá zvláštní fond, ze kterého bude platit ocenění vědcům, lékařům a také těm, kteří se zasloužili o mír. Bertha ví, že Alfredův důraz na mír je jejím dílem. Že v mnoha předchozích dopisech a diskusích Alfreda ponoukala, aby podpořil mírové snahy, aby zaštítil její pacifismus. Ale tohle je víc, než čekala! Netuší ještě, že když o tři roky později Alfred zemře a Nobelovy ceny se skutečně začnou udělovat, bude právě ona první ženou, která získá ocenění za mír. Stane se tak v roce 1905.

Čtěte také

Vlasta Fialová: Jako Divá Bára uhranula svět, zemřela uprostřed divadelní práce

Je to prostě fér!

Tenhle příběh je u nás málo známý, jméno Berthy von Suttner je téměř zapomenuto, ač je pražskou rodačkou. V Rakousku a v Německu se po ní jmenují ulice, její portrét zdobí dvoueurovou minci, připomínají si ji konference i pamětní desky. Zatímco první ženu – nositelku Nobelovy ceny za fyziku a pak i za chemii Marii Curie- Skłodowskou známe alespoň jménem, Berthu von Suttner, jejíž vliv na samotné udílení Nobelovy ceny za mír je nepopiratelný, si u nás vybaví málokdo. Je to symptomatické – pro Čechy i pro ženy.

V roce 2016 oznámila Švédská královská akademie, která uděluje Nobelovy ceny, že navyšuje počet žen v porotách, které o laureátech a laureátkách rozhodují. Žen ve vědecké obci přibývá a je fér, aby to odráželo i nejprestižnější ocenění. Počet žen v porotách dokonce přesáhl v roce 2018 poprvé v historii ceny počet mužů porotců.

Čtěte také

Eva Lišková přežila Osvětim a říká: Kdyby nebyl Hitler, nevím, že jsem Židovka

Ne všichni vědci jsou s tím ale smíření. Když Evropská organizace pro jaderný výzkum zorganizovala konferenci o ženách ve vědě, vystoupil na ní i italský fyzik Alessandro Strumia, profesor Univerzity v Pise. Ten ve svém příspěvku prohlásil, že ženy nejsou diskriminované a že naopak vytlačují z vědeckých postů muže kvůli kvótám. Vysloužil si za to kritiku nejenom na samotné konferenci, ale třeba CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum), který v té době vedla italská fyzička Fabiola Gianotti, označil Strumiovo vyjádření za „vysoce urážlivé“ a oznámil, že s ním přerušuje odbornou spolupráci.

Strumiovo vystoupení ovšem dokládá, jak složité je postavení žen ve vědě, výzkumu, ale i v umění nebo na poli mírových snah. Buď jsou ignorované jako zástupkyně druhého pohlaví, nebo naopak zavrhované jako kariéristky, podpořené nespravedlivým systémem kvót. Zkrátka, nezavděčí se! Přitom se stačí podívat na čísla: Nobelovu cenu v její historii od roku 1901 do roku 2020 získalo celkem 57 žen (pro přesnost – cen udělených ženám bylo 58, ale zmíněná Marie Curie-Skłodowska získala cenu dvakrát) z celkového počtu téměř tisícovky oceněných. Je tu ale i jedno povzbuzení: zatímco za prvních šedesát let existence Nobelovy ceny ji získalo jen dvanáct žen, v posledních dvaceti letech jich je osmadvacet! Nejtragičtější je situace ve fyzice, kde byly dosud oceněné jen čtyři ženy, a v ekonomii, kde jsou dosud oceněné jen dvě ženy – tady je ale nutné zdůraznit, že Nobel na ekonomii ve své závěti nepamatoval, v jeho době ještě nebyla uznávanou vědou, akademie ji uděluje až od roku 1968.

Čtěte také

Dana Zátopková: Zemřela tři dny před tím, co měla hrát ve filmu o Emilovi

Klidné versus kontroverzní časy

Bertha von suttner: žena s českými kořeny, která získala nobelovu cenu za mír

Udílení Nobelových cen je sice na první pohled nepolitické, hned na ten druhý v něm ale hrají roli různé „módy“ a snaha vyvažovat. Střídají se skandálnější a klidnější roky – třeba předloňská laureátka Nobelovy ceny za literaturu Louise Glück. Pro iROZHLAS.cz komentovala ocenění Glück amerikanistka Hana Ulmanová jako snahu o uklidnění po ocenění Boba Dylana v roce 2017, které patřilo k těm kontroverznějším: „Je to volba, která je příjemným překvapením, že se sáhlo po ženě a po básnířce. Je to jedna z nejlepších současných amerických básnířek, ale kdybych chtěla vzbudit diskusi, řekla bych, že kupříkladu americké básnířky jako Marianne Moore nebo Elizabeth Bishop se zapíšou do historie mnohem více. Navíc je Glück básnířka, která se zabývá přírodním světem a vlastně nás uklidňuje, že svět přírody zůstává stejný. Ale možná už tomu tak dnes není a máme tady jiné významné americké autory – prozaiky Thomase Pynchona, Dona DeLilla, Cormaca McCarthyho, kteří nás naopak upozorňují, že lidské technologické zásahy do přírody mohou být nevratné a mohou skončit katastroficky.“

Čtěte také

V roce 1945 zachránila děti z Údolí smrti. Setkala se s nimi na sklonku života

Přitom s jakoukoli společenskou příslušností laureátů a laureátek se často hrají právě „politické“ hry – sleduje se etnikum, národnost i gender a předpokládá se, že po ocenění bílého Američana by měla porota v dalším roce volbu vyvážit důrazem na arabskou, jihoamerickou či africkou literaturu. „Alfred Nobel výslovně uvedl, že bychom při udělování ceny neměli brát v úvahu národnost. Ve své závěti napsal, že cenu si zaslouží nejlepší jedinec, bez ohledu na to, zda je skandinávský nebo ne. Takže nikdy nezavedeme kvóty pro národy, etnickou příslušnost natož pro pohlaví. Je důležité, aby jednotlivec, který obdrží Nobelovu cenu, získal tuto cenu, protože ona nebo on je tím nejlepším příjemcem. A o tom by nikdy nemělo být pochyb,“ uvedl vloni Göran Hansson, šéf ceremoniálu.

V rozhovoru pro časopis Nature připustil, že i když se do porot Nobelových cen dostává více žen, neznamená to, že tyto ženy budou svými nominacemi genderové zastoupení vyvažovat, tedy že „u žen není větší pravděpodobnost, že nominují ženy, než u mužů“. Různorodost nominovaných ale netvoří jen ženy, například ve vědeckých disciplínách se podle něj mnohem častěji v posledních letech objevují mezi skloňovanými jmény i japonští vědci a vědkyně, to ovšem není dané jen snahou o vyvážení zastoupení „bílých Američanů“, ale odráží to prostý fakt, že v Japonsku se do vědy a výzkumu velmi investuje a jde tedy dopředu i stran úspěchů – a zpětně to zase ovlivňuje navržené kandidáty.

Čtěte také

Eva Bosáková: Slavná gymnastka s nezkrotným temperamentem a slabostí pro muže

Důraz na různorodost laureátů ovšem není samoúčelný, jak by se kritikům kvót mohlo zdát: „Uvědomujeme si, že laureáti Nobelovy ceny se stávají vzorem a je důležité mít vzory, kterými jsou ženy a lidé z různých etnik. Zároveň musíme identifikovat nejdůležitější objevy a ocenit jednotlivce, kteří je provedli. Pokud se toho vzdáme, znehodnotili jsme Nobelovu cenu a myslím, že by to nakonec každému ublížilo,“ vysvětluje Hansson. A dodává: „Nejdůležitější změny se musí uskutečnit na školách a univerzitách: ženy musí být podporovány ve studiu přírodních věd a musí mít během své kariéry na akademické půdě nastavené rovné příležitosti.“

Nobelova cena budí vášně natolik velké, že se v historii našly instituce, které začaly udělovat vlastní ocenění, kterým se pokouší rozhodnutí Švédské akademie korigovat. V literárním světě je známá cena Noble Prize (od Nobel Prize ji skutečně odlišuje jen prohození dvou písmen), kterou uděluje bruselský literární dům Passa Porta těm, kteří mohli, nebo dokonce měli získat skutečnou Nobelovu cenu. V roce 2008 ocenila Passa Porta Franze Kafku a před rokem Virginii Woolf, která, ač jedna z nejslavnějších žen – literátek, tu pravou Nobelovu cenu nikdy nezískala. A nebyla na ni ani nominovaná, jak dnes můžeme vyčíst z archivů. Další diskutovanou alternativou Nobelovy ceny je Right Livelihood Awards, kterou vloni získala ekoložka Greta Thunberg – přitom právě o ní se mluvilo jako o největší favoritce Nobelovy ceny za mír, kterou nakonec nedostala.

Čtěte také

Mathilda Nostitzová: Komunisté je vyhnali z Plané, nechali jí jen památníček

Říkají mi Malála

Kromě národnosti a genderu je zajímavým hlediskem pro rozbor Nobelových cen i věk – nejmladší oceněnou v mírové kategorii je přitom žena, pákistánská aktivistka a bojovnice za právo dívek na vzdělání Malála Júsufzaj, která dostala cenu v roce 2014, když jí bylo pouhých sedmnáct let. Jak se to stalo? Její otec vlastnil v Pákistánu několik škol, a když za ním přišli novináři z BBC, že chtějí zmapovat, jak obtížné je v zemi se silným vlivem Tálibánu pro dívky, aby byly vůbec přijaté ke studiu, rozhodl se vyhledat odvážné studentky na svých školách a novinářům je doporučit.

Jenomže to bylo příliš nebezpečné a žádná z dívek se neodvážila o situaci mluvit. Malálin otec proto navrhl svoji jedenáctiletou dceru, která se pustila do práce. Když povyrostla, byla už svojí zapálenou snahou v boji za vzdělání dívek tak známá, že ji pozvali do OSN, kde přednesla v den svých šestnáctých narozenin projev. V něm řekla: „Extremisté se knih bojí, síla vzdělání je děsí. Kniha a pero – to jsou naše nejsilnější zbraně.“ Nebylo to snadné – během své práce byla v roce 2012 úmyslně vážně zraněna tálibánským střelcem, její stav byl kritický, ale zotavila se – a její postřelení paradoxně vedlo k obrovskému mezinárodnímu odporu proti vlivu extremistů na vzdělání. Dokumentární film o dívce nazvaný Říkají mi Malála se dokonce dostal do užší nominace na Oscara.

Čtěte také

Irena Kačírková: Inteligentní a příliš krásná. Rakovinu si sama předpověděla

Pátrání v archivech nominovaných

Jak moc přibývá žen navržených na Nobelovu cenu nezjistíme jen tak snadno. Širší nominace se zveřejňují s padesátiletým odstupem, protože jejich aktuální zveřejňování by ovlivňovalo naděje pro příští roky, padesátiletý odstup se jeví jako dostatečně „bezpečný“. Z archivů vyplývá, že první nominovanou ženou vůbec byla Marie Curie-Skłodowska v roce 1902, šlo o její nominaci na cenu za fyziku, a proměnila hned tu druhou o rok později. Zajímavé je, že další ženou nominovanou za fyziku byla až v roce 1934 Iréne Joliot- Curie, Mariina dcera. V medicíně byly poprvé nominované ženy ve dvacátých letech, žádná z nich ale nominaci neproměnila a uspěla až v roce 1947 Gerty Cori – mimochodem laureátka spjatá s Českem podobně silně jako Bertha von Suttner – a u nás podobně zapomenutá. Promovala v Praze v roce 1920, a protože byla Židovka, emigrovala s manželem do Spojených států, kde pak působila. Mimochodem Bertha von Suttner byla nominovaná už jako první v roce 1901, nominaci proměnila, jak už jsme řekli, až o čtyři roky později. Probírat se starými nominacemi je vůbec zajímavé: už jen proto, kolikrát se v nominacích objevuje třeba jméno Karla Čapka, Otokara Březiny nebo Aloise Jiráska.

Čtěte také

Alena Němečková o Jiřině Šiklové a jejích utajených článcích ve Vlastě

Laureátky Nobelovy ceny

CENA ZA FYZIKU

•2020 Andrea Ghez •2018 Donna Strickland •1963 Maria Goeppert Mayer •1903 Marie Curie- -Skłodowska

CENA ZA CHEMII

•2020 Emmanuelle Charpentier a Jennifer A. Doudna •2018 Frances H. Arnold •2009 Ada E. Yonath •1964 Dorothy Crowfoot Hodgkin •1935 Irène Joliot-Curie •1911 Marie Curie- -Skłodowska

CENA ZA MEDICÍNU

•2015 Tu Youyou •2014 May-Britt Moser •2009 Elizabeth H. Blackburn a Carol W. Greider •2008 Françoise Barré- -Sinoussi •2004 Linda B. Buck •1995 Christiane Nüsslein-Volhard •1988 Gertrude B. Elion •1986 Rita Levi- Montalcini •1983 Barbara McClintock •1977 Rosalyn Yalow •1947 Gerty Theresa Cori

CENA ZA LITERATURU

•2020 Louise Glück •2018 Olga Tokarczuk •2015 Svetlana Alexievich •2013 Alice Munro •2009 Herta Müller •2007 Doris Lessing •2004 Elfriede Jelinek •1996 Wislawa Szymborska •1993 Toni Morrison •1991 Nadine Gordimer •1966 Nelly Sachs •1945 Gabriela Mistral •1938 Pearl Buck •1928 Sigrid Undset •1926 Grazia Deledda •1909 Selma Ottilia Lovisa Lagerlöf

CENA ZA MÍR

•2018 Nadia Murad •2014 Malala Júsafzai •2011 Ellen Johnson Sirleaf, Leymah Gbowee a Tawakkol Karman •2004 Wangari Muta Maathai •2003 Shirin Ebadi •1997 Jody Williams •1992 Rigoberta Menchú Tum •1991 Aung San Suu Kyi •1982 Alva Myrdal •1979 Matka Tereza •1976 Betty Williams a Mairead Corrigan •1946 Emily Greene Balch •1931 Jane Addams •1905 Bertha von Suttner

CENA ZA EKONOMII

•2019 Esther Duflo •2009 Elinor Ostrom