• 28/07/2022
• Podle wizewebsite
• 403 Pohledy

Rusové se od hranic Ukrajiny nestahují, ukazují satelitní snímky<

Rusko podle odhadů NATO na počátku dubna rozmístilo u západní hranice s Ukrajinou asi 40 tisíc vojáků. Nové satelitní snímky zveřejněné USA naznačují, že ruské jednotky v oblasti nadále zůstávají.

A to navzdory ujištění ruského prezidenta Vladimira Putina, který ve středu ohlásil, že se vojska od hranic stáhla. Západ však nepřesvědčil. Martin Downie, mluvčí operací NATO, agentuře Reuters řekl, že ruské výroky neodpovídají skutečnosti.

"Realita je taková, že Rusko má na hranicích 40 tisíc jednotek ve vysokém stupni pohotovosti a dalších 25 tisíc na Krymu. Nejnovější satelitní snímky ukazují mechanizovanou pěchotu, obrněné transportéry a bojové helikoptéry," uvedl.

Jedna ze satelitních fotografií, kterou americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo na Twitteru, zobrazuje skupinu obrněnců v Rostovské oblasti. Fotografie pochází z pondělí 12. května, transportéry na stejném místě zachytil už snímek z 23. března.

Na dalším snímku se situace opakuje s vrtulníky. Všechny stroje opět stojí na původním místě.

Když NATO poskytlo médiím podobné snímky ruských vojsk na ukrajinské hranici v dubnu, Moskva je zpochybnila. Podle ní byly pořízeny o rok dříve.

Lavrov: Ukrajina je na prahu občanské války

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že se Ukrajina ocitla na prahu občanské války. "Když Ukrajinci zabíjejí Ukrajince, tak si myslím, že se Ukrajina přiblížila k občanské válce jako dosud nikdy," prohlásil Lavrov v rozhovoru s Bloomberg TV. Dodal, že na východě a na jihu už je "válka, skutečná válka".

Na otázku, jestli Rusko může zaručit, že se nebude chtít zmocnit východu Ukrajiny, odpověděl: "Musíme začít nikoli hypotetickou otázkou, kdo koho může připojit, ale tím, jak se lidé budou cítit v této zemi."

Ministr také zopakoval dřívější pohrůžky Moskvy Kyjevu, že připojení k Evropské unii by mělo pro Ukrajinu vážné ekonomické důsledky. "Rozhodnutí o tom přísluší Ukrajincům. Jestli se ale rozhodnou pro připojení k EU, musejí si uvědomit, jaké budou následky v souvislosti s jejich závazky plynoucími z ekonomických dohod v rámci SNS (Společenství nezávislých států)."

Lavrov dal také najevo, že by Moskva chtěla, aby se vyjasnily informace, podle nichž ukrajinská armáda ve středu použila při vojenské operaci proti rebelům helikoptéry s označením OSN, které Ukrajina dříve poskytla mírovým silám při misi v Kongu.

Ruské agentury uvádějí, že ukrajinské vládní síly tyto vrtulníky nasadily ve středu večer u Kramatorsku. OSN prý v souvislosti s touto zprávou vyjádřila znepokojení a s ukrajinskými úřady o tom už jedná.

Ukrajinské volby nejsou legitimní, tvrdí Rusko

Situace na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté usilují o odtržení Doněcké a Luhanské oblasti od Kyjeva a připojení k Rusku, nadále zůstává napjatá. Předseda ruské Státní dumy Sergej Naryškin ve středu prohlásil, že nový ukrajinský prezident, který vzejde z předčasných voleb 25. května, nebude plně legitimní.

"Sotva mohou být volby legitimní za podmínek v podstatě trestné operace vedené vůči dvěma oblastem země, v nichž žije kolem sedmi milionů obyvatel," řekl Naryškin ruské televizi Rossija 24. Poukázal tak na operaci ukrajinských jednotek, které se s nevalným úspěchem snaží povstalce zpacifikovat.

Podle něj postrádá legitimitu ukrajinská vláda i připravované volby. "Přitom je ale očividné, že neprovedení voleb je ještě smutnější situace, a proto ze dvou zel je nutné vybrat to menší," konstatoval Naryškin.

Předseda dumy rovněž vyzval Kyjev, aby respektoval výsledky nedělních referend, jež uspořádali proruští separatisté v Doněcké a Luhanské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Prozatímní vládu vyzval, aby s ohledem na výsledky zahájila "s tamním lidem" dialog.

Referenda podle tvrzení organizátorů skončila výraznou podporou samostatnosti obou regionů. Radikálové hned v pondělí vyhlásili nezávislost svých "lidových republik" a v Doněcku dokonce vyzvali Moskvu, aby zvážila jejich přijetí do Ruské federace.

Ruský prezident Vladimir Putin už v dubnu zpochybnil chystané předčasné prezidentské volby, protože sesazený Viktor Janukovyč je podle Moskvy formálně stále hlavou státu. Bojkotovat je chtějí také vůdci doněckých a luhanských separatistů. Jejich konání na druhé straně podporuje Západ.