Očkování malých dětí v ČR startuje, američtí rodiče mají ale strach. Co radí psychologové?<

Celosvětová krize, omezený styk s rodinou a přáteli a neustálý pobyt doma vyvolaly za poslední necelé dva roky rapidní zhoršení duševního zdraví u obrovské části společnosti. Nejhůře se s pandemií potýkají dospívající děti, které potřebují denní interakce se světem a svými vrstevníky ještě víc než dospělí. Američtí psychologové proto přišli s návodem, jak svým potomkům co nejvíce pomoct.

„Je důležité, aby si rodiče uvědomili, o jak unikátní stresor se jedná,“ řekl pro pořad Dobré ráno, Ameriko přední psycholog Mitch Prinstein. „Je světový. Nevidíme mu žádný konec. Má potenciálně hrůzostrašné důsledky a naprosto změnil role dětí, jejich rutiny a jejich zapojení do společnosti,“ dodal.

„Taková kombinace faktorů je v podstatě ta nejhorší možná kombinace, když jde o psychické zdraví,“ doplnil odborník. Podle Prinsteina by ale z krize něco dobrého vzejít mohlo. „Pandemie nás naučila starat se o své duševní zdraví a otevřeně o tom mluvit. Musíme o tom přemýšlet jako o příležitosti vybudovat prevenci ve školách, rodinách, komunitách a pomoct dětem získat psychologické dovednosti, díky kterým se stanou odolnými,“ zmínil.

Vedle pediatra i návštěvy dětského psychologa

Podle klinického psychologa Erlangera Turnera je zásadní se na duševní zdraví dívat stejně jako na fyzické zdraví. V rámci prevence tedy doporučuje docházet nejen k pediatrovi, ale i dětskému psychologovi. „I když nevíte, jestli si vaše dítě opravdu něčím prochází, je dobré dojít si na kontrolu,“ radí Turner.

„Možná nenavážete dlouhodobý vztah s terapeutem, ale možná i jedna návštěva vás může ujistit o tom, že je všechno v pořádku, nebo naopak upozornit na závažnější věci, na které je třeba se zaměřit,“ dodal odborník.

Spánek i přes den a zhoršená koncentrace

Psycholog Darien Sutton z New Yorku varuje před náhlými změnami chování. Zmínil například delší nebo častější spaní přes den, zhoršenou koncentraci, frustraci a menší zájem o koníčky nebo jiné dřív oblíbené aktivity. Rodičům dále radí věřit vlastní intuici. „Často máme pocit, že je něco špatně, ještě dřív, než se to stane očividným. Ten čas k dobru bychom měli využít k otevřené konverzaci.“

Podle Prinsteina je naprosto zásadní se svými dětmi o duševním zdraví mluvit často. „Skvělý způsob, jak začít, je zeptat se svého dítěte, co by udělalo, kdyby jeho kamarád měl nějaké problémy,“ řekl novinářům. „Když dítě uvidí, že jejich rodiče dokážou takovou konverzaci vést empaticky a ne panicky, o dost pravděpodobněji za nimi pak bude chodit se svými vlastními pocity,“ míní.

Turner na závěr upozornil, že děti se učí právě od rodičů. I rodiče se tak musí starat o vlastní duševní zdraví. „Všichni jsme během pandemie čelili nějakým emočním výzvám. Když tedy s dětmi budeme sdílet své vlastní zkušenosti a problémy, kterými jsme si prošli, uvědomí si, že nikdo není vždy dokonalý. Ani máma s tátou,“ prohlásil.

Rodiče tvrdí: O očkování toho pořád nevíme dost

Rodiče dětí ve věku mezi pěti a jedenácti lety se k očkování v USA zatím stále příliš nemají. Alespoň jednu dávku dostalo z této věkové skupiny pouhých 29 procent, zjistila na základě obsáhlého průzkumu organizace Kaiser Family Foundation. Další třetina volí taktiku „počkáme a uvidíme“.

Šest z deseti rodičů míní, že o vakcínách dosud nemáme dost informací, ať už se jedná o jejich efektivitu, vedlejší účinky nebo bezpečnost. Valná většina pečovatelů sice uvedla, že souhlasí s často citovaným tvrzením „výhody očkování převyšují rizika“, každý šestý rodič ale považuje další výzkumy a klinické testy za naprosto zásadní. Očkovací látka je pro adolescenty a děti bezpečná podle 44 procent dotazovaných.

Místopředsedu americké Pediatrické akademie výsledky průzkumu nepřekvapily. Podle Seana O’Learyho je obvyklé, že jsou rodiče více obezřetní, když jde o jejich děti a ne o ně samotné. „Když se zeptáte rodičů na jejich obavy, bezpečí je téměř vždy na prvním místě. A často říkají, že nemají dostatek informací,“ řekl lékař webu televize CNN.

Strach rodičů podle O’Learyho stojí za klesajícím zájmem o vakcínu, se kterým se Spojené státy potýkají již několik týdnů. Průzkum organizace potvrdil, že strach z nedostatku informací jako důvod, proč děti neočkovat, výrazně převládá. Zmínil ale i několik dalších. Například každý šestý rodič nemá podle svých slov možnost své dítě do očkovacího centra dostat kvůli velké vzdálenosti nebo nedostatku peněz. Někteří dotázaní Hispánci a černoši dodali, že se nenacházejí v blízkosti centra, kterému by věřili a kde by se cítili bezpečně.

Přesvědčit váhající rodiče o bezpečnosti vakcín se snaží pediatři, rodinní lékaři i školy. Podpora ze strany škol navíc podle nedávného zjištění znatelně přispívá k celkové proočkovanosti. V institucích, které k očkování nijak nemotivují, dostalo alespoň jednu dávku pouhých 8 procent pěti až 11letých dětí. Aktivní školy hlásí 28 procent.

Prevence před postcovidovým syndromem

V České republice budou rodiče moct hlásit své děti k očkování od půlnoci z neděle na pondělí. Registrace bude probíhat prostřednictvím centrálního rezervačního systému.

Ačkoli děti nespadají do rizikové skupiny a čelí minimálnímu riziku závažných zdravotních komplikací, mohou virus snadno přenášet. Vakcína by u nich navíc mohla zabránit potenciálnímu rozvinutí postcovidového syndromu PIMS (multisystémové zánětlivé odpovědi) a ochránit děti s nadváhou nebo chronickým onemocněním.

„Vážný průběh nemoci covid-19 spojený s plicním postižením a těžkým zápalem plic postihuje jen malou skupinu dětí, ve většině případů ty, které mají další vážná přidružená onemocnění,“ řekl pro Radiožurnál lékař Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jan David.

Do očkování dětí se mají podle plánu Ministerstva zdravotnictví zapojit primárně pediatři.