• 15/05/2022
• Podle wizewebsite
• 585 Pohledy

Velká chyba mnohých rodičů: umetat dětem cestu životem není dobré. Potřebují od nás něco docela jiného<

Vědci z novozélandské univerzity v Otagu nabízejí rodičům alespoň základní přehled dětských problémů, které mohou v budoucnu vést k rozvoji psychických problémů, přetrvávajících nebo se dokonce zhoršujících v dospělém věku. Naopak jsou ale i běžné dětské projevy, kterých se rodiče podle záměrů výzkumu obávat nemusejí, s časem a přibývajícím věkem s největší pravděpodobností samy odezní.

Radkin Honzák: Děti potřebují pevné mantinely a jistotu, ne kecy o devětadvaceti pohlavích

Dlouhodobý výzkum

O psychických problémech, které si děti nesou až do dospělosti, hovoří výsledky studie, publikované mimo jiné v časopisu Psychological Medicine. Ty byly zpracovány na základě dlouhodobého sledování celkem 1 265 dětí, narozených v rozmezí čtyř měsíců v roce 1977. Dnes se tedy jedná o muže a ženy ve věku 44 let. S čím se potýkali jako děti a jak to ovlivnilo jejich další život?

Čemu věnovat pozornost?

První pozorování bylo u vybrané skupiny prováděno v jejich sedmi až devíti letech. …”Jde o práci, která umožňuje zjistit, jaké konkrétní chování v dětství má největší vliv na život v dospělosti,“ vysvětlil Nathan Monk, jeden z členů výzkumného týmu. Kdy bychom tedy měli zpozornět? Jaké chování našich dětí by nás mělo znepokojovat, a které je naopak podle vědců většinou skutečně jen dočasné?

Smutní samotáři to mají složitější

Nathan Monk a jeho spolupracovníci zjistili, že děti, které mají v dětství tendenci často plakat, jsou samotářští a mívají spíše smutnou než veselou náladu, si tyto svoje vlastnosti často nesou až do dospělosti. Naopak ostych v přítomnosti dospělých lidí nebo dalších dětí, obavy z autorit a zbytečně vysoká míra podřízenosti mohou snadno vymizet vlivem výchovy a osamostatňování se. „Zjistili jsme, že úzkostné chování v dětství, související se sociální izolací a smutkem, zřejmě nese v pozdějším životě zvýšené riziko úzkostné poruchy, zatímco obavy, související s konkrétními situacemi, v dospělosti takovéto problémy nevyvolávají,“ doplnil.

Úžasná proměna: Žena (22) zhubla desítky kilo a vypadá skvěle. Nikdo nechápe, co dnes dělá

Je třeba věnovat pozornost i chlapcům

Odborníci mimo jiné upozorňují na jisté přehlížení psychických problémů malých či dospívajících chlapců. Zatímco u dívek, které se účastnily sledování, byla ve věku mezi 14 a 21 lety zjistěna úzkostná porucha u bezmála poloviny z nich, u mladých mužů ve stejném věku to bylo 27 procent. Zatímco ale u žen s postupem věku zjištěné číslo mírně klesá, u mužů je tomu právě opačně.

Co z výzkumu plyne?

Podle dětského psychiatra ze zmiňované univerzity, doktorky Kat Donoven, je nutné věnovat dětem pozornost a pomáhat jim při rozvíjení tak zvaných sociálních dovedností - zvláště v prvních 1 000 dnech života, tedy přibližně v prvních třech letech. Právě v tomto věku se formuje psychika dítěte a jeho emoce. Rodiče mu mohou pomoci vyrovnat se s novými zkušenostmi, s obavou nebo strachem.

Více otců, více rukou. Olga Menzelová si užívá výhody vztahové svobody

Děti potřebují pomoc, ne bezmeznou ochranu

„Pro rodiče je těžké vidět své dítě ve složité situaci, je velmi důležité pomoci jim takové pocity zpracovat, nevyhýbat se jim a povzbuzovat děti, aby se co nejsamostatněji z takového problému vymanily,“ vysvětlila doktorka Donovan. Není tedy rozhodně ideální snažit se děti uchránit všech nepříjemných situací, které by je mohly potkat. Pokud se s nimi nenaučí (samozřejmě pod dohledem a s láskyplnou péčí rodičů) vyrovnat na začátku života, později se to také již nemusí podařit. Zároveň ale upozorňuje, že je každý člověk jedinečný a závěry studie tak nemusí platit pro každého stejně.

Zdroj: medicalxpress, University of Otago, Cambridge University Press

KAM DÁL: Naše imunita oslabuje a nevytváří dostatek protilátek. Mohou za to i roušky, říká imunolog Strnad a vysvětluje, co nás čeká.