• 09/08/2022
  • Podle wizewebsite
  • 518 Pohledy

Zánět prsu nejvíce postihuje kojící ženy. Jak tyto komplikace léčit?<

12.10.2021/Barbora Košňarová/ Články/ 0 komentářů

Trápí vás nepříjemná bolest prsu, který je citlivý na dotek, silně zarudlý a výrazně oteklý? Na vině bude s největší pravděpodobností mastitida neboli zánět prsní žlázy. S tímto onemocněním se potýkají hlavně kojící ženy, ale může se objevit i mimo laktaci. Léčba obtíží se přitom odvíjí od jejich primární příčiny a obvykle zahrnuje podávání antibiotik.

Co je zánět prsu?

Jako zánět prsní žlázy neboli mastitida se označuje velice bolestivé zánětlivé onemocnění, které postihuje především kojící ženy (obvykle 3. týden po porodu). Nevyhýbá se však ani pacientkám, které mezi čerstvé maminky nepatří, nebo mužské části populace. Podle toho, kdo se s tímto problémem potýká, se pak vyčleňují následující problémy:

Mastitidu je nutné odlišit od podobných obtíží, jako jsou ucpané mlékovody (retence mléka), jelikož tyto zdravotní problémy vyžadují jinou léčbu než zánět prsu. Jak poznat, o který z daných problémů se jedná? Při zablokování mlékovodu, které je v šestinedělí výrazně častější, dochází v prsu k tvorbě bulky. Ta je na omak bolestivá a její okolí bývá mírně zarudlé.

V případě mastitidy se na postiženém místě také tvoří bolestivá bulka, ale na rozdíl od ucpaných mlékovodů bývá začervenání dané oblasti velmi intenzivní a často se dostavují i další symptomy včetně horečky. Kromě toho pak u mléčné žlázy může docházet k celé řadě reaktivních změn, jako jsou například tukové nekrózy (důsledek traumatu) nebo krvácivé nekrózy (způsobené antikoagulační léčbou).

Příčiny mastitidy

Vyvolávajícím faktorem obvykle bývají bakterie ze skupiny streptokoků a stafylokoků, které žijí na lidské pokožce. Vstupní branou infekce mohou být především různé drobné trhlinky nebo ranky na bradavce. Není to však pravidlem. Zánět prsní žlázy se totiž objevuje také u lidí, kteří žádné poranění bradavky nezaznamenají.

Příčinou obtíží u kojících žen může být například hromadění mléka v mlékovodech a snazší průnik bakteriální infekce do těla ve chvíli, kdy je dítě k prsu přisáté. Vyšší riziko, že se objeví zánět v prsu, přitom hrozí ženám s oslabenou imunitou, a to například vlivem cukrovky, AIDS nebo dalších méně či více závažných onemocnění.

Mastitidy samozřejmě mohou postihovat také nekojící ženy. V takovém případě je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře a zaměřit se na to, co rozvoj nepříjemných symptomů vyvolalo. Příčiny obtíží bývají různé a v některých případech může způsobit zánět prsu absces. Při diagnostice je pak důležité odlišit nebezpečný zánětlivý karcinom prsu.

Jaké má zánět prsu příznaky?

Ať už máte podezření na zánět v prsu při kojení, nebo se u vás problémy objevily během menopauzy, jistě přemýšlíte, podle jakých obtíží je možné poznat, že se skutečně jedná o zánět prsní žlázy. Mezi prvotní příznaky patří napětí v postiženém místě a zvýšená citlivost na dotek. Prsy bývají výrazně zarudlé a na dotek horké, mohou otékat a zánět doprovází také nepříjemná bolest.

Aby toho nebylo málo, z postiženého prsu často vytéká zánětlivá tekutina, nebo dokonce hnis a malé množství krve. Vevnitř se pak může vytvořit také drobná bolestivá bulka. Kromě toho se objevují celkové příznaky, kam patří například horečky, zimnice, bolest kloubů a svalů, zvýšená únava, celková slabost, ale i nevolnost či zvracení.

Pokud se zánět prsní žlázy rozvine u čerstvé maminky, kojení pro ni bývá velice obtížné a bolestivé. Poměrně častý je také přesun zánětu z jednoho prsu do druhého, což obvykle znamená, že se bakterie šíří krví a bez antibiotik ho není možné vyřešit. V některých případech se pak dokonce může vlivem zánětu změnit tvar bradavky.

Druhy mastitidy

Lékaři v praxi rozlišují dva hlavní typy prsních zánětů. Jde především o záněty vzniklé v puerperiu (šestinedělí) a záněty, které se objeví mimo něj, což může mít celou řadu různých příčin. Částečně se pak mohou lišit také jednotlivé příznaky a samozřejmě i potřebná léčba.

Puerperální mastitida

Tento typ mastitidy se u pacientek rozvíjí v souvislosti s těhotenstvím, kojením a odstavením dítěte od mateřského mléka. Nejčastěji přitom puerperální zánět prsní žlázy postihuje kojící ženy ve 2. až 3. týdnu po porodu. Prvorodičky přitom onemocní zhruba dvakrát častěji než pacientky, které již nějakého potomka mají. Zhruba ve čtvrtině případů pak zánět postihuje oba prsy.

Zánět prsu nejvíce postihuje kojící ženy. Jak tyto komplikace léčit?

Co se týče původce onemocnění, za rozvoj komplikací je nejčastěji zodpovědná grampozitivní bakterie jménem Staphylococcus aureus. Dále se pak může jednat o jiné stafylokoky nebo o různé streptokoky. Podle vstupu infekce do prsu se mastitidy rozdělují na intersticiální (bakterie pronikají defektem v epiteliálním krytu, jako jsou ragády nebo fisury) a parenchymatózní (infekce se šíří zpětně vývodnými mlékovody do parenchymu žlázy).

Puerperální zánět prsu mnohdy bývá důsledkem dlouhodobých obtíží spojených s kojením, což navíc zhoršuje i psychický stav čerstvé matky. Mezi rizikové faktory patří hlavně špatná technika kojení, která zvyšuje pravděpodobnost retence mléka, příliš těsné nebo silonové prádlo, poporodní anémie, zvýšená únava, nadměrná zátěž matky po porodu, menopauza, úrazy, špatná hygiena nebo třeba obava ze selhání v mateřské roli.

Příznaky puerperální mastitidy

Jaké může mít zánět prsu při kojení příznaky? Pokud způsobilo zánět prsu kojení nebo odstavení dítěte od mateřského mléka, prvním příznakem, který pacientka zaznamená, většinou bývá silná bolestivost postiženého prsu. Pokožka zde bývá oteklá, zarudlá a citlivá. Kromě toho si ženy často stěžují na pocit napětí a horkost v postiženém místě, přičemž kůže bývá na dotek mnohem teplejší než její okolí.

Z celkových příznaků je typická hlavně teplota vyšší než 38 °C, třesavka, zvýšená únava, bolest kloubů a svalů, celková schvácenost, nevolnost a bolest hlavy. V podpaží mohou ženy nahmatat reaktivně změněné uzliny, které bývají bolestivé, a na prsním dvorci se objevují ragády. Kojení je obvykle velice nepříjemné, což některé ženy vede k jeho odmítání.

Mléko postiženého prsu obsahuje vyšší podíl sodíku a chloru, takže mívá slanou příchuť. To kojencům obvykle nevadí, jelikož se na tuto změnu dokáží poměrně snadno adaptovat. Děti proto většinou není nutné od mléka odstavovat a pravidelné kojení dokonce může pomoci s odstraněním překážky v mlékovodu. Při úporných a opakujících se zánětech však bývá nutné laktaci zastavit.

Nepuerperální mastitidy

Druhým typem prsního zánětu jsou non-puerperální mastitidy, což je heterogenní skupina nemocí, které mohou mít celou řadu různých příčin. Tento druh obtíží se nejčastěji objevuje ve věku od 20 do 40 let. Mezi typické příznaky se řadí zarudnutí, otok postiženého místa, výrazná bolestivost, ale i zduření mízních uzlin, hmatná bulka nebo změna tvaru bradavek.

Granulomatózní a plasmocytární mastitida

Granulomatózní (lobulární) zánět prsu se vyskytuje především u žen do 40 let věku, a to i s delším časovým odstupem od porodu. Zánětlivé ložisko bývá poměrně tuhé a jeho část tvoří granulační tkáň. Etiologie tohoto problému je neznámá, ale jedna z teorií předpokládá, že na vině je intermitentní hyperprolaktinémie, kterou způsobují léky, hormony nebo stres.

Plasmocytární mastitida také představuje chronický zánět prsní žlázy. V tomto případě je ovšem v zánětlivém infiltrátu patrné zvýšené množství plazmatických buněk. Onemocnění kromě typických příznaků způsobuje také hustou sekreci z bradavky, přičemž po odeznění akutních symptomů zůstává v prsu tuhá rezistence. Léčba v obou případech spočívá v excizi (operativní odnětí).

Duktektázie a subareolární absces

V případě duktektázie dochází k rozšíření velkých vývodů (duktů), kde se postupně hromadí sekret. Tento problém se objevuje u žen zhruba ve věku od 30 do 60 let a významným rizikovým faktorem zde bývá kouření. Subareolární absces je pak důsledkem obliterace mlékovodu papilomem (nezhoubný nádor epitelu) či dlaždicovým metaplastickým epitelem. Vlivem těchto komplikací dochází ke zduření až abscesu, typická je bolest v oblasti bradavky a objevuje se hnisavý výtok.

Periferní absces prsu

Tento problém není příliš častý. Obvykle postihuje ženy trpící cukrovkou, revmatoidní artritidou nebo granulomatózní mastitidou, ale objevit se může také při steroidní léčbě, traumatu a jiných predisponujících stavech. Ošetření takového abscesu bývá standardní a spočívá v incizi a drenáži nebo v opakované aspiraci, což doprovází také léčba pomocí antibiotik.

Duktální píštěl

Další příčinou non-puerperální mastitidy může být duktální píštěl, která vzniká například po incizi a drenáži abscesu nebo také po biopsii zánětlivého periduktálního ložiska. Dříve se píštěle tvořily také v oblasti spontánního vyprázdnění abscesu. Léčba je založena na operativním odstranění píštěle a podávání antibiotik.

Záněty spojené s infekcí pokožky

U pacientek se může objevit také primární infekce kůže (v podobě abscesu nebo celulitidy), která postihuje hlavně dolní kvadranty prsu. Takové záněty opakovaně hrozí hlavně obézním ženám, pacientkám s velkými prsy nebo těm, které dostatečně nedbají na osobní hygienu. Za rozvojem obtíží pak většinou stojí Staphylococcus aureus, ale na vině mohou být i mykotické infekce. Dalším problémem jsou pak mazové cysty, které bývají infikované, nebo jiné kožní obtíže.

Méně často infekce

Kromě výše zmíněných faktorů mohou zánět prsu mimo kojení způsobit také další typy infekcí. Lékaři rozlišují třeba tuberkulózní mastitidu, která je v našich podmínkách poměrně vzácná. Mezi typické příznaky těchto zdravotních obtíží patří píštěl, která ústí na povrch prsu, nebo absces.

U sklerotické formy může žlázové těleso ztvrdnout, což výrazně ztěžuje možnost odlišení tohoto onemocnění od karcinomu prsu. Terapie pak spočívá hlavně v chirurgickém zákroku a podávání antituberkulotik. Ještě vzácněji pak mohou prs postihnout některé z následujících chorob:

Infekce po operaci

Zánět prsu se může objevit také u pacientek, které podstoupily core-cut biopsii prsu, biopsii mamotomem, otevřenou biopsii po stereotaktické lokalizaci nebo biopsii sentinelové uzliny. Infekce začne být patrná zhruba druhý až třetí den po zákroku. Charakteristickým znakem obtíží je intenzivní zarudnutí pokožky v okolí leze a bolest prsu. Současně se objevuje menší hematom nebo serom v ráně.

Infekční komplikace po onkochirurgických výkonech, které pacientky podstoupily z důvodu diagnostikovaného karcinomu prsu, lékaři řeší hlavně během hospitalizace. V pozdním pooperačním období jsou spíše vzácné, což platí také pro zánět prsní žlázy, podpaží a horní končetiny na postižené straně u žen, které prodělaly komplexní léčbu rakoviny prsu.

Diagnostika

Pokud máte podezření na zánět prsní žlázy, je vhodné poradit se o dalším řešení s gynekologem či jiným lékařem. Podle toho, zda se jedná o kojící ženu, nekojící ženu, muže nebo třeba novorozence, je pak nutné provést potřebná vyšetření. Lékař může indikovat například vyšetření prsu ultrazvukem, pomocí kterého je možné odhalit abscesy, mamografické vyšetření nebo odběr vzorku prsní tkáně.

Léčba zánětu prsní žlázy

Pokud jde o zánět prsu při kojení, důležité je nejprve odlišit tento zdravotní problém od retence mléka, která se může v mastitidu postupně vyvinout. Kojence obvykle není nutné od mléka odstavovat. Pravidelné kojení s dostatečným odtokem mléka naopak může způsobit ústup nepříjemných obtíží.

Jestliže pacientka nemá vysoké horečky, mnohdy stačí poučit ženu o správné technice kojení, rozptýlit její obavy a podpořit snahu o krmení novorozence. Nejprve se doporučuje kojit ze zdravého prsu a teprve poté přejít k tomu postiženému. Po skončení kojení by pak žena měla prs odstříkat (i přes bolest), přičemž mléko bude žluté a husté. Pacientce by se ovšem mělo ulevit.

Lepšímu odtoku mléka napomůže také jemná masáž. Jedná-li se však o úporný zánět nebo o recidivující komplikace, s největší pravděpodobností bude nutné laktaci zastavit. Stejně jako v případě jiného onemocnění by pak žena měla dodržovat klidový režim, dostatečně odpočívat a pravidelně doplňovat tekutiny.

Kromě toho pacienti obvykle užívají na zánět prsu antibiotika. V případě puerperální mastitidy se podávají hlavně protistafylokoková antibiotika, tedy oxacilin, cefalosporiny 1. a 2. generace nebo aminopeniciliny s inhibitory. Při přecitlivělosti je pak možné nasadit makrolidová antibiotika či clindamycin. Včasná léčba pomůže zabránit vzniku abscesu a významně snižuje opakovaný výskyt mastitidy.

Většina antibiotik proniká do mateřského mléka, což může mít výrazný vliv na střevní mikroflóru kojence. Zároveň může dojít k rozvoji celé řady obtíží. Aplikaci antibiotik, jejich konkrétní typ a dávkování během laktace proto musí lékař dobře zvážit. Pacientky pak mohou na prs aplikovat vlhké nebo suché teplo či tvarohový zábal a postižené místo je možné také ledovat.

Pokud jde o druhý typ zánětu, léčba non-puerperální mastitidy se vždy odvíjí od příčiny, která má vznik obtíží na svědomí. Pacientům se nasazují antibiotika, provádí se různé chirurgické zákroky (operativní odstranění, naříznutí, drenáž) a dále lékaři podávají různé nesteroidní protizánětlivé léky a další medikamenty.

Zdroje: levret.cz, wikiskripta.eu, stefajir.cz