• 21/02/2022
  • Podle wizewebsite
  • 696 Pohledy

Dítě pozná „vůni” domova, bezpečí se svou osobou, nerezignuje na okolí. Odborníci vítají konec kojeneckých ústavů<

V rámci novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí mají do konce roku 2024 skončit kojenecké ústavy. Návrh nyní zamíří do senátu.

VIDEO: Hvězdy provokativní formou podporují pěstounství. Tohle tu ještě nebylo!

„A je to! Kojence a batolata do tří let už nebude možné umístit do ústavu. Změnili jsme tím k lepšímu osudy nejmenších ohrožených dětí a přiblížili jsme se tím civilizovaným zemím. Děkuji všem, kteří naše návrhy podpořili. Žádali to nejen odborníci, ale i veřejnost. Už roky. Hurá!” okomentovala konečný verdikt po jednání sněmovny poslankyně a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová na Twitteru.

Na zrušení kojeneckých ústavů apelovala dlouhou dobu řada odborníků, zástupci organizací pro ochranu lidských práv i laická veřejnost. Na začátku letošního roku bylo v tuzemských kojeneckých ústavech více než 200 dětí ve věku do tří let. Ruku v ruce s ukončením činnosti kojeneckých stavů by mělo jít systematické zkvalitňování pěstounská péče a zaměření pozornosti a úsilí k vybudování kvalitní sítě profesionálních pěstounů. Současné kojenecké ústavy se během příštích dvou a půl let budou moci přetransformovat na ústavy, které se budou starat o děti se závažným zdravotním postižením.

Součástí schválené vládní novely je rovněž navýšení odměn pěstounům. Pokud veškeré změny schválí Senát a prezident, bude nově růst odměn pro pěstouny navázán na minimální mzdu. Roli ve výši odměn samozřejmě bude hrát počet dětí, o které daný pěstoun pečuje, a jejich zdravotní stav.

Péče o dítě a jeho výchova

Mýty o pěstounství: Dítě dostanou jen manželé. Přidělí ho podle pořadníku

Zeptali jsme se odborníků i pěstounů na jejich názor:

Anna Krátká, rodinný a terapeutický konzultant doprovázející organizace Rozum a Cit, věnuje se odbornému poradenství a psychoterapiím

Aktuální rozhodnutí o zákazu umisťování dětí mladších tří let do ústavních zařízení následuje praxi, která již řadu let funguje v zahraničí. Dítě, stejně jako ostatní savčí mláďata, potřebuje v prvních letech života péči jednoho blízkého a stále dostupného člověka, který pružně naplňuje jeho potřeby. Pokud se dítěti takové péče nedostává, má to dle výzkumů zásadní dopad na vývoj jeho mozku a schopnost žít v budoucnu dobrý a uspokojující život. V ústavních zařízeních tyto podmínky nelze naplnit.

Děti, které zejména v prvních letech života neměly možnost vytvořit si pevné citové pouto k jedné dospělé pečující osobě, pak ani v dalším životě nejsou schopny vztahovat se zdravě k sobě, k druhým lidem a ke světu. Opakovaně zažívaly, že lidé v jejich blízkosti nebyli bezpeční. Je pro ně velmi obtížné věřit nebo spolehnout se na druhého, přijmout pomoc. Často se u nich objevují poruchy chování, problémy s autoritami či přijímáním hranic, projevy agresivity, neklid, strach a úzkosti a jiné obtíže jako pocity „špatného Já”, nulová motivace či problémy s nalézáním smyslu.

Lenka Procházková, přechodná pěstounka z Veltrus, stará se o miminka s vývojovými vadami, starala se už o 10 dětí a nyní má v péči dvojčata

Pečuji i o děti těžce nedonošené, indikované k těžkým, životu ohrožujícím operacím, se stomií, apnoe, abstinenčním syndromem, nevyzrálým centrálním nervovým systémem a tak dále. Pokud je dítě propuštěno z nemocnice a může jít domů, mohou i odložené děti místo do ústavů do náhradní rodiny. Dítě si vytváří jistotu, že je slyšeno a viděno, nerezignuje. Důležitá je stále stejná pečující osoba, která reaguje na potřeby dítěte, pochová, pohladí, přebalí, a hlavně nakrmí podle potřeb dítěte. Ne podle mléčné kuchyně.

Dítě od nejútlejšího věku zažívá přirozené prostředí rodiny – vysavač, mixér, vůně prádla, vůně při vaření a pečení, příchod ostatních členů domácnosti, hlasy, smích, konverzaci... Na procházkách venku slyší a vidí tramvaj, autobus, cisternu, zvířata. Jezdí autem. K lékařům děťátko doprovází „jeho“ osoba, absolvuje s ním kontroly, očkování, odběry. Při hospitalizaci má u sebe svou osobu, tak jako ostatní děti.

Péče o dítě a jeho výchova

V Česku našli nový domov, ukrajinští manželé se z vděčnosti stali pěstouny

Kam půjdou děti z kojeneckých ústavů?

Podle odborníků je hlasování průlom, který pomůže rozhýbat podporu rodinné péče pro ohrožené děti. Počty dětí do 3 let v kojeneckých ústavech a dalších zařízeních klesají, alternativní umístění bude potřeba v roce 2025 najít pro méně než 300 dětí do 3 let. Dostat děti do rodin je ale podle aktuálních trendů možné i dříve. Za prvních pět let účinnosti zákona změna uspoří 3,2 miliardy korun, které by měly být podle odborníků investovány do rozvoje sítě terénních a ambulantních podpůrných služeb.

“Půjde o zhruba dvacet dětí na jeden kraj, pro které bude potřeba najít nové umístění. Velká část z nich bude moci zůstat se svými rodiči, pokud rodina dostane potřebné podpůrné služby. Jen pro desítky dětí bude potřeba připravit možnost jít rychle do adoptivní nebo dlouhodobé pěstounské rodiny. To je zcela určitě v silách všech krajů. V případě dětí s těžkým postižením pak půjde skutečně o jednotky malých dětí na jeden kraj. V Česku už nyní působí řada specializovaných náhradních rodin i komunitních služeb pro děti s postižením a zákon je velkou příležitostí a zároveň termínem, do kterého je potřeba je rozšířit,” říká Julie Kochová, předsedkyně iniciativy Dobrý start.

Děti se pravděpodobně z ústavů dostanou dříve

Poslanci se nakonec přiklonili k návrhu, který omezuje ústavní péči o děti do 3 let věku od 1. ledna 2025. „Více než tři roky na implementaci změn jsou opravdu velkorysý termín. Trendy ukazují, že počty dětí už nyní klesají, a také se čím dál tím více krajů z vlastní iniciativy zapojuje do transformace, protože vidí, že tak systém funguje daleko lépe. Je proto pravděpodobné, že by vyprázdnění kojeneckých ústavů mohlo být dosaženo ještě před rokem 2025. Celou novelu vnímám ale ne jako cíl, ale cestu, na které po letech bezbřehých debat konečně stojíme a známe její směr. Cílem všech, kterým na dětech záleží, musí být co nejrychlejší dosažení rodinného prostředí pro úplně každé dítě bez ohledu na jeho věk nebo zdravotní stav,” říká Klára Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dítěte.