Ucelené statistiky ve Velké Británii chybí, ale existující odhady naznačují, že diskriminace těhotných žen je i v této vyspělé zemi v pracovní sféře na denním pořádku. V roce 2015 uvedlo ve Spojeném království 11 % dotazovaných maminek, že kvůli těhotenství byly ze zaměstnání buď propuštěny, nebo dohnány k tomu, aby odešly samy. Mnohé další se musely potýkat s přezíravým či dehonestujícím chováním a poslouchat nevybíravé komentáře na adresu svého stavu.
Také výsledky průzkumu provedeného v Japonsku v květnu 2020 hovoří totožně – obdobné zkušenosti měla až čtvrtina těhotných zaměstnankyň. V Japonsku se mimochodem k tomuto druhu diskriminace užívá výraz „matahara“ převzatého z angličtiny, což je zkratka pro „obtěžování v mateřství“.
K pracovní diskriminaci těhotných může dojít už před, během nebo i po těhotenství, tedy v období mateřské či rodičovské dovolené, a mívá různé podoby. V téměř 40 zemích je těhotenství důvodem k úplnému propuštění, nastávající maminka může být také vyloučena z možnosti povýšení či docházet na školení a další firemní akce, může být přesunuta na méně placené místo nebo být nucena pracovat ve znevýhodněných i nebezpečných podmínkách. Cílem v takovém případě bývá donutit ji, aby odešla sama, tedy „z vlastní vůle“.
„Jedna těhotná žena pracující v maloobchodě si do práce nemohla vzít láhev s vodou, protože jí to na základě existujících pravidel šéf zakázal. Důsledkem toho se v práci časem zhroutila, protože byla dehydrovaná,“ udává pro BBC příklad Elizabeth Gedmarková, viceprezidentka americké organizace A Better Balance, která těhotným pomáhá řešit diskriminaci v zaměstnání. V některých firmách jde dokonce situace i tak daleko, že ženy před tím, než jsou přijaty, musí předložit negativní těhotenský test.
Následky vytlačení těhotné z pracovního procesu přitom mohou být dalekosáhlé. Žena, která je v emočně i fyzicky náročném stavu nucena čelit nespravedlivému a hrubému jednání, tratí jak profesně, tak i mentálně a duševně, což se může podepsat nejen na zdraví jejím, ale i na zdraví nenarozeného dítěte.
„Finanční dopady takové situace se mohou vymknout kontrole. Viděli jsme, jak takové ženy skončily na ulici a jak chřadnou přímo před očima, což je v těhotenství velmi nebezpečné,“ informovala BBC Gedmarková s tím, že dopady mohou být dlouhodobé i v případech, kdy se z žen vyloženě nestanou bezdomovkyně. „Pokud nemůžete pracovat po dobu několika měsíců, nebo dokonce i let, zadlužujete se, ztrácíte možnost platit si vzdělání nebo spořit na důchod.“
Mnoho zaměstnavatelů navíc nemá tušení, že existují nějaké zákony na ochranu těhotných zaměstnankyň, nebo se o ně zkrátka nezajímá. Ženy musí samy vědět, jaká práva v těhotenství mají, a jejich vymáhání je často náročné a bezvýsledné. Mnohé z nich se o to raději ani nepokoušejí, protože se obávají odvetných opatření a dlouhodobých dopadů na budoucí kariéru.
Mluvit za tyto ženy a hájit jejich nároky se snaží organizace, jako je ve Spojených státech právě A Better Balance nebo v Japonsku Matahara Net. Nejen díky nim se nyní ve světě o této problematice začíná více diskutovat, což může být důvodem k opatrnému optimismu a víře, že se věci časem pohnou. Už teď je ale jisté, že pro miliony pracovnic, které se nyní v této nejisté době chystají na svět přivést dítě, pomoc nepřijde dostatečně brzy.
foto: Shutterstock, zdroj: BBC