22/06/2022
Podle wizewebsite
558 Pohledy

Petr Blažek: Současná zelená ideologie nemá hlavu, ani patu<

V dnešní době se prosazuje politika, že se pomocí dotací prodotujeme do lepšího světa.Zdroj |Archiv Petra Blažka Jako sedlák si myslím, že současná zelená ideologie nemá hlavu, ani patu, a i když je to politika dlážděná dobrými úmysly, napáchá více škody než užitku. Víme, reklamy jsou otravné. A respektujeme, že je máte vypnuté :-) Budeme rádi, když nás podpoříte jinak.

Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme Kč

Pro skrytí reklam se prosím přihlašte

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Současná politická reprezentace, ať už v Bruselu nebo u nás, podléhá tlaku laické veřejnosti a snaží se páchat zelené dobro. Ačkoliv většina těchto politiků nemá vůbec tušení, o čem rozhodují, neboť nejsou v daném oboru vzdělaní a nemají v něm žádnou praxi, rozhodují o naší budoucnosti pod tlakem veřejného mínění, většinou bez patřičné diskuze a oponentury lidí z praxe. Jestliže už k nějaké veřejné diskusi dojde, tak si tam pozvou „odborníky“ z akademické sféry, kteří sami nikdy nic nevyprodukovali, ani nevedli žádnou firmu, a nebo lidi, kteřína nových změnách ekonomicky profitují.

V dnešní době se prosazuje politika, že se pomocí dotací prodotujeme do lepšího světa. Neexistuje normální ekonomický projekt, který by nepočítal s nějakou dotací. Tím se úplně likviduje tradiční tržní systém. Jaksi se zapomnělo, že nejdříve někdo musí vyrobit produkt, prodat ho se ziskem, ten se zdaní a pak teprve jsou k mání veřejné prostředky na přerozdělování. Obráceně to nikdy nemůže fungovat. Vlivem dotací se nabourává tržní prostředí a vítězí ne ten, kdo má nejlepší výrobek, ale ten, kdo je nejšikovnější s dotacemi. Ačkoliv se tvrdí, že se tím podporují malé a střední firmy, opak je pravdou. Zatím co pro malé firmy je to velká administrativní zátěž, velké firmy si na to vyčlení zvláštní úředníky, dokonce celé týmy, kteří se zabývají hlavně sklizní dotací.

Evropská politická reprezentace pod tlakem levicově zaměřených zelených ideologů, povětšinou městské bohaté elity, prosazuje opatření, jež de facto likvidují celé hospodářské obory. Začalo to s těžkým průmyslempřes střední a lehký průmysl až po zemědělství. Pro ně je práce sprosté slovo a každý, kdo něco vyrábí, nepřítel, který škodí životnímu prostředí. Podle jejich mínění budou mít v budoucnu všichni lidé vysoké školy a budou sedět u počítačů a přehazovat jedničky a nuly. Kam taková politika vede, vidíme dnes okolo sebe, když zjišťujeme, že si nedokážeme vyrobit ani roušky.

Evropský parlament chrlí jedno nařízení za druhým, mnohdy si navzájem odporují. A tak například při stavbě rodinného domu vás nutí, aby jste si pořídil krbová kamna na dřevo, a pak se dovíte, že v rámci boje proti smogu vám v nich zakážou topit.

Dále se podporuje přechod automobilů na elektřinu. V rámci České republiky to znamená, že si bohatí Pražáci budou jezdit „ekologicky“ a emise půjdou z komínů v severních Čechách. Vůbec nikdo nevysvětlil, jak bychom u nás nahradili tyto tvrdé zdroje něčím jiným, notabene když spotřeba elektřiny kvůli elektroautům vzroste. Vůbec nikoho nezajímá, že tyto velké a těžké vozy mají ve finále větší emise, než malé vozy typu Fabie se spalovacím motorem. A ještě se za to odmění dálniční známkou zdarma a parkování kdekoliv také zdarma.

Petr Blažek: Současná zelená ideologie nemá hlavu, ani patu

Samozřejmě,ve velkých městech se můžou snažit zlepšit si životní prostředí. Mají na to velké pole působnosti od taxíků počínaje přes městskou dopravu až po městské služby. Tam všude by měla elektrika význam, ale v osobním autě na dálnici je to vyložený nesmysl. Elektroautomobil, který je minimálně o 20 procent těžší než spalovací, nemůže mít menší spotřebu energie a tím pádem menší emise v provozu, kde se prakticky nebrzdí a tudíž nedochází k vůbec žádné rekuperaci. Navíc představte si to navýšení rozvodných sítí a množství stojanů na dobití baterií, když by jedno auto doplňovalo energii místo 5 minut 20-40 minut s dojezdem místo 800 km pouze maximálně 400 km. Nebo když do horského hotýlku přijede večer 20-50 vybitých aut. Co by tam museli mít za trafostanici, aby to zvládli.

Podobné je to v případě, když požadují, aby kombajny a traktory splňovaly stejné emisní normy na oxidy dusíku jako například městské autobusy. Nejen, že to zbytečně prodražuje a zesložiťuje tyto stroje, ale tato zařízení z velké většiny zvyšují spotřebu a tím pádem emise CO2.

Slavný evropský plán počítá s tím, že se místo uhlí bude spalovat plyn a více biomasy, ať už v elektrárnách nebo v teplárnách. U plynu je to pouze přesun ekologické zátěže z našich povrchových dolů na americké štěpení břidlic. Což probíhá v podzemí, kam se pumpuje obrovské množství chemikálií a nikdo neví, co s tím bude třeba za 50 let. Jediný rozdíl od našich dolů je ten, že to není vidět. A u biomasy se už dnes se zemědělcům vyčítá, když pěstují plodiny na biopaliva, že se do půdy vrací málo organické hmoty a v novém plánuse bude ještě více organiky svážet někam do kotlů, místo aby se zaorávala.

Dalším evropským projektem je tlak na vyšší zastoupení ekozemědělství. To je obor, kde berou zhruba dvojnásobné dotace než normální zemědělci, s podmínkounepoužívat umělé hnojiva a postřiky. V praxi České republiky to znamená, že zhrubaze 480 000 ha ekozemědělství se na 450 000 ha pěstuje ekoseno s podmínkou chovu určitého množství zvířat. Přepočteno na hektar a tunu výrobku výkonost takového zemědělství nebude v průměru ani čtvrtinová oproti klasickému zemědělství. Tady si za obrovské prostředky budujeme rezort, který nikdy nebude životaschopný v rámci světové konkurence. Ajejich dražší výrobky si převážně mohou kupovat zase ti bohatší z měst, ačkoliv daně, z kterých jsou placeni, platí i ti chudí.

Vrcholem toho je, když se z přebytků tohoto ekosena dělají peletky, které se spalují v kotlích. Tady se za obrovské podpory státu vracíme v zemědělství asi tak o 5 000 let zpět k pastevectví.

Tito měšští ekologové si myslí, že půda je perpetuum mobile a stačí, když se nebude používat chemie a bude ráj na zemi. Opak je pravdou, na většině těchto farem se do půdy vrací méně, než se zní bere a tak dochází k jejímu sice pomalému, ale přesto postupnému vyčerpávání živin. Dnes prakticky neexistuje (a ani v budoucnu nebude) klasický statek, kde by měli méně půdy a relativně velké zastoupení zvířat a kde by pomocí chlévské mrvy dokázali doplňovat živiny v půdě. Bohužel je to spíše naopak, když se hnůj vozí za úplatek do bioplynek a to se děje i v sousedním Německu.

Z vlastní zkušenosti víme, když jsme přebírali půdu, po těch, co nehnojily, že trvá 3-5 let, než se doplní živiny a půda získá zpět svůj potenciál.

Co se týká pesticidů, tam je situace ještě horší. Žádný zemědělec nemá radost z toho, že je používá. U herbicidů si můžeme teoreticky představit, když rozdáme měšťákům motyčky, jako se to dělo za komunistů, a oni zlikvidují plevele. Ale používání fungicidů a insekticidů proti škůdcům, chorobám a plísním nikdo nijak nenahradí. Tady je cesta pomocí GMO plodin, které byly vyšlechtěny, aby těmto problémům odolávaly, ale to ti samí ekologové zhruba před 10 lety zatrhli. A tak se zakazuje jedna účinná a vyzkoušená látka za druhou a nikdo neřekne, co bude dál. Například, když vám napadne při vzcházení máku nebo cukrovky porost škůdce a osivo nebylo namořeno, tak neexistuje způsob, jak to zachránit. Když neošetříte jarní ječmen do klasu proti plísním, tak se rozlučte se sladovnickým ječmenem. Protože hned na váze ve výkupu vám vezmou vzorky a když nesplňujete normu, tak do krmného. A ani se nemůžete divit, dnes se veškeré zpracování sladu děje ve velkoprovozech a tam musí být jedna várka jako druhá. Když by se tam vyskytla špatná várka, tak by nasladovnických stolechplísně rozkvetly a všechno by se vylouhovalo do piva. U ostatních plodin je to podobné, proto existují normy, které musíte splnit, když chcete prodávat potravinářské produkty.

Takže výsledný efekt všech těchto opatření bude, že se zemědělci zase přizpůsobí. Nebudou se tu pěstovat plodiny, které potřebují zvýšenou ochranu. Část polí se převede do tzv. ekorežimu, kde budeme za vyšší emise a dotace pěstovat menší výnosy. Potraviny budeme dovážet z jiných světadílů, kde se na to vykácí a vypálí pár milionů hektarů pralesa a pesticidy nikdo nezakazuje.

Dnešní demagogičtí ekologové úplně odmítají brát v potaz základní fyzikální zákony a historické souvislosti změn v krajině. Tak jako u auta nerozhoduje, kolik energie spotřebuje, druh pohonu, ale hmotnost, tvar a rychlost automobilu, tak v krajiněse například mokřady nerušilypouze kvůli větším polím, ale často kvůli omezení komárů.

A tak se dnes s velkou slávou obnovují mokřady, aby se do nich zítra stříkaly tuny insekticidů. Naši předci nebyli idioti a nikdo jim na úpravu krajiny nedával dotace. Navíc každý zásah byl fyzicky náročný. Takže když k nějakým zásahům došlo, tak to muselo mít opravdu vážný důvod.

Závěrem bych chtěl upozornit nad uspěchaností k uhlíkové neutralitě. Staré české přísloví praví: spěch je špatný rádce. A právě v tomto spěchu se stanovují cesty, které si napříč obory odporují. Není vůbec žádná konstanta, že evropská kultura bude pořád nejbohatší a že supermarkety budou plné levných potravin. Stále se musíme snažit, aby naše hospodářství, alespoň v rámci kontinentu, bylo soběstačné a celosvětově konkurence schopné. Nemůžeme vytvářet sektory, které žijí jen z dotací. Vždyť jen v rámci České republiky nevíme, z čeho budeme platit důchody za 10 let, kdy podíl důchodců přesáhne 30 procent. Tak jako v energetice není vůbec jasné čím nahradit v zemích jako je Česko uhelné elektrárny, tak v zemědělství není stanoven nějaký cíl, kolik potravin potřebujeme vyprodukovat a k takovému cíli směřovat. Vzít v potaz, kolik zemědělské půdy potřebujeme a tu si chránit před různými betonovými lobby. A teprve potom, když zjistíme, že máme nějakou půdu navíc, tak se rozhodnout, co s ní. Nabízí se alternativy jako zalesnění, vytvoření národních parků apod. Tam se pak můžou prohánět vlci a bobři bez omezení.

reklama