Chůze jako cesta ke zdraví. Kolik kroků denně bychom měli ujít?<

V odborných knihách bychom se dočetli, že chůze jakožto pohyb využívající dolní končetiny nemá pouze logistickou funkci, neboť pozitivně ovlivňuje svalový a kloubní aparát, trávení i psychické rozpoložení. Ovšem pozor, samozřejmě není procházka jako procházka. Jaká vzdálenost, nebo spíše počet kroků, je hranice, za kterou začínají všechny uvedené výhody? Ukázalo se, že co platilo včera, je dnes už trochu pasé.

Jiná doba, jiné nároky

10 tisíc kroků denně, což odpovídá přibližně osmi kilometrům. To je mediálně propagovaný údaj, na který se ve vědecké profesi přísahá už pěknou řádku let. Nedávno však vyšlo najevo, že toto doporučované a tolik omílané pravidlo zřejmě vůbec není tak účinné, jak experti předpokládají. Prokázal to unikátní britský výzkum, jehož závěry publikoval magazín International Journal of Obesity.

Experti do něj zahrnuli přes 100 dobrovolníků, kteří si „špacírem“ tak říkajíc vydělávají na chleba. Ano, tušíš správně, všichni oslovení dobrovolníci vykonávali profesi poštovních doručovatelů, takže své nohy patřičně zaměstnávali od rána až do večera.

Křest ohněm, který odhalil pravdu

Na samém počátku „pěší studie“ byli respondenti důkladně vyšetřeni na rizikové faktory celé řady chronických onemocnění. Lékaři jim tedy měřili hladinu cukru v krvi, cholesterol i míru triglyceridů, tedy tuků, jež se nalézají v krvi. Pod drobnohledem se ocitl i jejich tlak a duševní kondice. Zúčastnění rovněž dostali citlivé monitorovací zařízení sledující fyzickou aktivitu, které na ně bedlivě „dohlíželo“ celých sedm dní. Finální analýza výsledků pak byla, a to při nejmenším, hodně nečekaná…

15 000 jako magické číslo

Vyplulo totiž na povrch, že ti, kteří denně urazili 10 tisíc kroků, si ze zdravotního hlediska kdovíjak nepolepšili. Tedy spíše vůbec! V tomto ohledu nejlepších výsledků dosáhli kurýři, co v rámci pracovní doby bez obtíží pokořili metu 15 tisíc kroků. Jejich opakované testy zaměřené na celkový stav vykazovaly nejen ukázkové metabolické funkce, ale i značně omezenou pravděpodobnost kardiovaskulárních chorob, depresí, arteriální hypertenze, předčasného úmrtí i nespavosti.

Tajemství tkví v pravěku

„Klíčovým faktem je, že náš metabolismus absolutně není stavěný pro stále se rozšiřující populační zvyk sedavého životního stylu. Měli bychom si vzít příklad z našich předků. Ti jako lovci museli za každého počasí zdolat spoustu mil, aby získali potravu potřebnou pro přežití. Proto byli tak silnými a odolnými jedinci,“ domnívá se spoluautor výzkumu, lékař William Tigbe, jehož hlavním působištěm je britská Universita Warwick. O skvělých přínosech procházek nepochybuje ani další odborník na slovo vzatý, jehož specializací jsou štíhlé křivky.

„Pokud se snažíte zhubnout, měli byste spálit více kalorií, než jich přijmete ze stravy. A obyčejná chůze je ten nejjednodušší způsob, jak to udělat. Osoba, která váží 60 kilogramů, spálí po půlhodině této činnosti něco kolem 75 kalorií. Pokud ale zvýšíte své tempo, můžete se snadno zbavit i 150 kalorií, což je ekvivalent tří jablečných dortů nebo větší koblihy,“ vysvětluje britský osobní trenér Stuart Amory. Co ty na to, vyrazíš dnes na zdravotní a zeštíhlující procházku? Momentální počasí k tomu přímo vybízí!

A kolik toho denně nachodíš právě ty? Pochlub se svými úspěchy!

foto-zdroj: shutterstock.com