Rozvádí se téměř každý druhý pár - Novinky.cz<

Rozvádí se téměř každý druhý pár

Vyplynulo to z výzkumu agentury Median pro projekt Rozchodem rodina nekončí. Studie také objasnila, proč se rozvádějí ženy a co je důvodem k rozvodu pro muže. A kdo se dříve po rozvodu postaví na nohy.

„Úhrnná rozvodovost se u nás pohybuje kolem 45 procent. To je skoro jako pravděpodobnost, že vám padne orel, hodíte-li si mincí. Nemluvě o rozchodech nesezdaných párů. Pokud se to nestalo či nestane vám, tak určitě někomu z vaší rodiny nebo přátel. Týká se to nás všech,“ říká Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů (LOM), která se na programu pomoci dospělým a dětem při rozvodu podílí.

Nejčastějším impulzem k rozvodu je konkrétní situace, po které si pár řekne, že takhle to dál nejde. Ale mnohem častěji je to důvod pro ženy než pro muže. Pro muže byla nevěra, ať už vlastní, nebo partnerčina, impulzem k rozchodu mnohem častěji než pro ženy.

Změnu finanční situace po rozvodu vnímají jako náročnější nepřekvapivě ženy. Na to, za jak dlouho po rozchodu se jim povedlo stabilizovat finance domácnosti, odpověděla čtvrtina mužů, že prakticky okamžitě, stejnou odpověď zvolilo pouze 15 procent žen.

Výzkum ukázal i další zvláštnost rozvádějícího se páru. Pomoc vyrovnat se se situací alespoň někde, tedy u kamaráda či příbuzného, hledalo 40 procent rozvádějících se. Jen osm procent se vydalo k psychoterapeutovi nebo vztahovému poradci a kvůli svým dětem požádalo o pomoc dětského psychologa jen pět procent rodičů.

Přitom nezvládnutý rozvod, který děti uvrhne do zoufalství a sebeobviňování, může mít podle odborníků celoživotní dopady.

Podle studie má v Praze zhruba polovina rozvedených párů jen jedno dítě, ve zbytku republiky jen třetina párů, ostatní mají dvě či více dětí. Takřka v polovině případů je nejmladšímu společnému potomkovi při rozvodu nebo rozchodu tři a méně let.

Děti si vyčítají, že zlobily

„Rozchod rodičů bere dětem to nejcennější – stabilitu a dosavadní život. Nicméně odstrašující případy dopadů na děti nepramení ze samotného rozvodu, ten prostě do života patří, ale z toho, jak se celá ta situace nezvládla,“ vysvětlila Právu mediátorka a lektorka dětských podpůrných skupin z organizace Aperio Eva Barešová.

„Děti nemají nástroje, jak se s tím vyrovnat, jako dospělí. Právě s tím pomáhají podpůrné skupiny. V těchto kroužcích děti hovoří o tom, čím procházejí, jak to prožívají, nebo jen poslouchají ostatní. Pomáháme jim zorientovat se v tom, co se děje, a ukazujeme že jejich život nekončí, jen bude jiný,“ dodala.

Právě nevyventilované emoce podle ní nadělají největší paseku. „Děti se mohou začít pomočovat, mohou trpět nočními můrami, bolestmi břicha, projevují se agresivně ve škole. A když se to nepodaří v tomto období řešit, nesou si tvrdé dopady i v dospělém životě,“ vyjmenovává následky nezvládnutého rozchodu Barešová.

„Mladší školní děti se například mohou bát, že když tatínek už nemá rád maminku, taky přestane mít rád je. Trpí obrovským pocitem viny. Děti v tomto věku jsou často přesvědčené, že za štěstí rodičů mohou ony. Takže si zoufale vyčítají například, že neměly tolik zlobit. U starších dětí se pak často přidává ještě zlost na jednoho z rodičů anebo na oba za to, co způsobili,“ doplňuje mediátorka.

Výzkum proběhl letos na jaře na dvou reprezentativních vzorcích české populace – 300 lidí v Praze a 700 ve zbytku republiky. Vzorky tvořili rodiče, kteří zažili rozvod či rozchod a vychovávali spolu v tu chvíli dítě. Šetření bylo provedeno pro organizace Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství a LOM, které společně realizují program pomoci pro rozcházející se rodiče a jejich děti.