Na svých křídlech mne nese obtížným světem. Osudové ženy: Otýlie Davidová, sestra Franze Kafky
  • 02/05/2022
  • Podle wizewebsite
  • 243 Pohledy

Na svých křídlech mne nese obtížným světem. Osudové ženy: Otýlie Davidová, sestra Franze Kafky<

Host: Petr BalajkaÚčinkují:Taťjana Medvecká, Antonie Talacková, Andrea Elsnerová, Zdeněk Maryška, Martin MyšičkaPřipravili:Ivana Chmel Denčevová, Hynek PekárekZvukový mistr:Jiří Benák, David DibelkaHudba:Antonín SchindlerRežie:Michal BurešPremiéra:6. 11. 2021

Otýlie Davidová se narodila 29. 10. 1892 v Praze do židovské rodiny Hermanna Kafky a jeho manželky Julie. Manželé provozovali velkoobchod s galanterií. Ze čtyř dětí byla Otýlie nejmladší.

Po studiu zemědělské školy odešla Ottla do Siřemi na zemědělský statek svého švagra. Několik měsíců tu s ní pobýval i její bratr Franz Kafka. „Fyzicky si byli velmi podobní,“ říká host pořadu Petr Balajka, autor novely Ottla. „Jako lidé se ale hodně lišili. Díky tomu však měl Kafka svoji sestru nejraději. Ona měla vlastnosti, které jemu chyběli, kvůli kterým se trápil a trpěl pocitem méněcennosti.“

Franz Kafka byl v té době zaměstnancem dělnické úrazové pojišťovny, kde patřil k nejlepším pracovníkům. „Pro něj to ale bylo martyrium, které ho odvádělo od psaní. Naopak Ottla se v Siřemi realizovala a poskytla zde bratrovi útočiště a klid pro jeho tvorbu.“

Otla mě opravdu doslova na svých křídlech nese obtížným světem.Franz Kafka

Chudý gój

Na svých křídlech mne nese obtížným světem. Osudové ženy: Otýlie Davidová, sestra Franze Kafky

Osudové bylo pro Ottlu setkání s Josefem Davidem, zaměstnancem spořitelny, později tajemníkem svazu pojišťoven. „Byl to doktor práv, měl zkušenosti z Anglie, kde chvíli žil. Hlavně to byl ale Čech a také sokol a velký vlastenec. Rodiče ale nežidovským nápadníkem příliš nadšeni nebyli,“ vypráví spisovatel.

Přesto se v

červenci roku 1920 konala svatba a brzy přišly na svět dvě dcery. „Manželství to ale nebylo šťastné, protože došlo ke střetu povah. David byl prchlivý, chladný, zatímco Ottla byla citlivá. Dcery později vzpomínaly, že mezi rodiči vypukovaly prudké hádky. David byl navíc velice šetrný.“

Ona nebyla případ tiché dívky. Byla spíš divoch. Byla jediný člověk, co znám, co dostal trojku z mravů.dcera Věra Saudková

Zneuctění rasy

V době protektorátu se začaly i v Praze uplatňovat norimberské zákony. Ottla byla sice smíšeným manželstvím do jisté míry chráněna, ale zároveň byly ohroženy její děti a postavení jejího manžela. „Smíšená manželství byla považována za zneuctění rasy. Ottla proto navrhla rozvod, ke kterému skutečně v únoru roku 1940 došlo. Tím ochránila svého manžela a své dvě dcery, zároveň se ale vydala napospas osudu.“

V srpnu roku 1942 byla deportována do terezínského ghetta. „Deportace postihly i celou její zbývající rodinu. Obě její sestry už byly transportovány v předchozím roce do Lodže, kde zemřely.“

Péče o sirotky

V Terezíně Ottla pracovala jako pečovatelka a ošetřovatelka vězněných dětí. „V srpnu 1943 přijel do Terezína transport 1200 polských židovských dětí z města Bělostok, kde nacisti tvrdě potlačili židovskou vzpouru. V Terezíně byly tyto děti izolovány a bylo k nim vybráno 53 ošetřovatelů. Jedním z nich byla právě Ottla,“ doplňuje Balajka.

S pomocí českého četníka se Ottle občas podařilo propašovat dopisy, které psala svým dcerám.

V posledním z nich plná naděje zmiňuje odjezd do Švýcarska, kde mělo dojít k výměně dětí za německé zajatce. Místo toho ale byli ošetřovatelé s dětmi odvezeni do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde byli všichni do jednoho 7. 10. 1943 zavražděni.