• 17/11/2022
  • Podle wizewebsite
  • 401 Pohledy

iRozhlas Kolik měl Babiš na miliardový Agrofert? Maximálně 29 milionů<

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ovládl miliardový koncern Agrofert v době, kdy mohl mít na kontě maximálně necelé tři desítky milionů korun. Vyplývá to z detailní analýzy Babišových příjmů i výdajů za posledních třicet let. Radiožurnál ji provedl na základě veřejně dostupných informací, aktuálních poznatků i dřívějších vyjádření premiéra.iRozhlas Kolik měl Babiš na miliardový Agrofert? Maximálně 29 milionů iRozhlas Kolik měl Babiš na miliardový Agrofert? Maximálně 29 milionů

Praha Sdílet na FacebookuSdílet na TwitteruSdílet na LinkedInTisknoutKopírovat url adresuZkrácená adresaZavřít

Aktuálně Babiš okolnosti nákupu akcií Agrofertu ze začátku tisíciletí nevysvětlil. Holding se přitom už v té době pohyboval v nejvyšších patrech tuzemského byznysu – tržby vykazoval v desítkách miliard a vlastní jmění pak v řádu jednotek miliard.

Majetek premiéra začal Radiožurnál zkoumat na základě takzvané kauzy Pandora Papers. Mezinárodní tým investigativních novinářů totiž přesně před měsícem zveřejnil zjištění, že Babiš koupil nemovitosti ve Francii za necelých 400 milionů. Není přitom zcela jasné, kde peníze vzal. Stejně tak ale není zřejmé, z čeho dříve platil za akcie Agrofertu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Holding Agrofert ovládl Andrej Babiš v době, kdy měl k dispozici jen necelých 30 miliónů. Akcie přitom v té době dosahovaly miliardových hodnot. Téma pro Vojtěcha Srnku a Jakuba Troníčka

Stoprocentní balík akcií Agrofertu skupoval premiér postupně mezi lety 1999 až 2004, a to od různých firem. Jedno ale mají jeho tehdejší obchodní partneři společné – byli k němu mimořádně velkorysí. Pokud Babišovi na investice stačily jeho tehdejší oficiální příjmy, musel nakupovat násobně levněji, než jaká byla v tu dobu tržní hodnota akcií. Na tu by se svými oficiálními příjmy Babiš nikdy nedosáhl.

Podle časopisu Forbes je sice Babiš aktuálně pátým nejbohatším člověkem v České republice se jměním převyšujícím 70 miliard korun, nicméně v době, kdy potravinářský a chemický koncern Agrofert kupoval, žádné větší majetky neměl.

Stačily desítky milionů

Do roku 2004 včetně vydělal Babiš celkem 36,6 milionu korun, ale z toho 7,3 milionu už předtím investoval do luxusního bytu v Praze. I kdyby do konečného ovládnutí Agrofertu za nic jiného neutratil ani korunu, nemohl mít na akcie holdingu k dispozici více než zhruba 29 milionů korun.

Pokud by to Babišovi na koupi akcií společnosti opravdu stačilo, museli by se prodávající chovat iracionálně. V reakci na analýzu Radiožurnálu to řekl například česko-americký investiční bankéř a finanční analytik Ondřej Jonáš, který dříve pracoval pro společnosti Goldman Sachs, Salomon Brothers nebo pro americkou centrální banku (FED).

„Skutečně není běžné, aby člověk za tisíce získal majetek v hodnotě milionů, případně za miliony získat majetek v řádu miliard,“ konstatoval Jonáš. Okolnosti nákupu by podle něj měl Babiš jasně vysvětlit a doložit: „V opačném případě budou tyto transakce nadále vyvolávat podezření.“

Obdobně se pak vyjádřil daňový poradce Ondřej Málek ze společnosti Moneus. „Je přinejmenším nestandardní, pokud by kupní cena akcií tvořila jednotky procent výše vlastního kapitálu. To je pak o to více zarážející, pokud si uvědomíme, že s akciemi na nového akcionáře přechází všechna práva – a to včetně práva rozhodovat o rozdělení podílu na zisku,“ řekl k tomu Málek.

Žalobce nechává ověřit podpis Babiše mladšího na smlouvě k nabytí akcií Farmy Čapí hnízdo

Číst článek

Těsně předtím, než Babiš dokončil ovládnutí Agrofertu, měl holding podle dat z účetních závěrek vlastní kapitál 2,6 miliardy korun a dalších 900 milionů představoval v té době jeho nerozdělený zisk. „Za částku 29 milionů korun by tak nabyl akcie, které ho opravňují si tyto částky vyplatit,“ poznamenal k tomu Málek.

Babiš: Nemám k tomu co říct

Sám Babiš nicméně kupní cenu akcií nikdy nezveřejnil. A na aktuální otázky Radiožurnálu odmítl odpovědět. „Já jsem jediný politik, který ukázal příjmy, Finančně analytický úřad to zkontroloval, takže já už k tomu nemám co říct,“ uvedl Babiš minulý týden v reakci na dotaz k cenám akcií a zdrojům, ze kterých jejich nákupy financoval.

Na detailní otázky ke konkrétním transakcím položené písemně dosluhující premiér nereagoval. Specializovaný Finančně analytický úřad se přitom okolnostem ovládnutí Agrofertu a majetkovým poměrům premiéra z té doby nevěnoval, posuzoval pouze to, zda měl Babiš dostatek legálních peněz k nákupu francouzských nemovitostí v roce 2009. A to i přesto, že žádné oznámení o podezřelém obchodu v tomto směru úřad nedostal.

Data o Babišových příjmech vycházejí ze zprávy společností PriceWaterhouseCoopers a Ernst & Young, kterou si Babiš nechal v roce 2017 vypracovat. Dokládal tím, že v roce 2013 měl k dispozici dostatek vlastních peněz na nákup dluhopisů Agrofertu za 1,5 miliardy korun.

Kauza Pandora Papers

Přesně před měsícem zveřejnil projekt Investigace.cz společně s dalšími stovkami novinářů ze světových médií informace z uniklých dokumentů z panamské právnické kanceláře Alcogal. Premiér Andrej Babiš (ANO) si podle Investigace.cz nechal v roce 2009 pomocí francouzské a panamské právní kanceláře anonymně založit firmy s nastrčenými řediteli. Tuto strukturu údajně využil k tomu, aby z jedné své společnosti do druhé přesunul 15 milionů eur, tehdy 381 milionů korun. Měl tak poskytnout sám sobě půjčku, kterou využil k nákupu luxusních francouzských nemovitostí, včetně rezidence Bigaud. Premiér jakékoliv pochybení odmítl s tím, že v době transakce nebyl aktivní v politice. Kauzu prověřuje mimo jiné i Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Zpráva obsahuje přehled jeho zdaněných příjmů od roku 1996 do roku 2015. Sami auditoři ovšem v dokumentu označeném jako Zpráva o věcných zjištěních zdůraznili, že neměli přístup ke všem datům a že tedy nemusí obsahovat veškeré Babišovy příjmy.

Agrofert mlčí

iRozhlas Kolik měl Babiš na miliardový Agrofert? Maximálně 29 milionů

Ostatně Babiš krátce po zveřejnění zprávy přiznal další stamilionové nezdanitelné příjmy – konkrétně z prodeje akcií. Reagoval tak na kritiku, že zdaněné příjmy mu na nákup dluhopisů nemohly stačit.

„Moje celkové příjmy od roku 1993 byly 2 531 768 228 korun. Z toho příjmy, které byly zdaněné Agrofertu, byly 1 863 801 107. Z toho jsem zaplatil 337 503 547 korun daní. (…) Takže mi zůstalo 1 049 498 231,“ uvedl tehdy na tiskové konferenci Babiš.

Tyto příjmy Babiš znovu připomněl minulý měsíc, když pro server iROZHLAS.cz vysvětloval kauzu Pandora Papers a původ peněz na nákup nemovitostí na Azurovém pobřeží.

Z Babišem udávané částky 2,5 miliardy korun vychází také Radiožurnál. Redakce ve své analýze kromě soupisů obou druhů příjmů pracovala i s dostupnými daty z obchodního rejstříku, majetkových přiznání a dalších veřejných databází, stejně jako s dřívějšími výroky premiéra.

Aktuálně přitom Babiš v reakci na dotazy Radiožurnálu uvedl, že zveřejnil údaje ze všech svých dřívějších daňových přiznání. Na přímý dotaz k jakýmkoliv dalším – dosud nepřiznaným příjmům – ale neodpověděl.

Majetkové převody podílů ve společnosti nechtěl aktuálně komentovat ani samotný Agrofert. Jeho mluvčí Adéla Čabayová vyjádření odmítla s tím, že holding je soukromou společností a okolnosti prodeje jejích akcií na začátku tisíciletí s ní nesouvisí.

Necelých šest milionů

Agrofert a jeho zázemí přitom sehrál zásadní roli i v Babišově politické kariéře. Jednotlivé firmy spadající do holdingu v době vzniku ANO podpořily jeho hnutí dary v hodnotě desítek milionů korun. Vyplývá to například z výročních zpráv hnutí. ANO také například využívá kanceláře firmy Imoba z holdingu Agrofert.

Jak tedy současný premiér dostal Agrofert pod svá křídla a jaké k tomu mohl mít k dispozici zdroje? První doložitelná větší investice Babiše spadá do druhé poloviny 90. let, kdy podle údajů v obchodním rejstříku napumpoval nejméně 5,9 milionu korun do kapitálu své vlastní společnosti Agroter.

Vklad provedl oficiálně v roce 2000 tím, že do jmění započetl peníze, které předtím své vlastní firmě půjčil. Málek v této souvislosti upozornil, že v příslušných dokumentech se Babišova půjčka společnosti explicitně zmiňuje.

Babiš si podle Investigace.cz poslal přes daňové ráje stovky milionů korun. ‚Nesmysl,‘ reaguje

Číst článek

„Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce vzniká poskytnutím jejího předmětu, tedy peněz, musely být tyto skutečně poskytnuty,“ poznamenal k tomu Málek.

Zveřejněné příjmy po roce 1996 by na to přitom Babišovi nestačily, musel tak použít peníze našetřené z první poloviny 90. let, kdy pracoval jako manažer Agrofertu, respektive jeho slovenského předchůdce Petrimexu.

Data o svých příjmech v tomto období Babiš nikdy nezveřejnil. Zároveň ale z jeho dřívějších vyjádření nevyplývá, že by už tehdy vydělával miliony. Například server Hlídací pes v této souvislosti citoval v roce 2016 Babiše s tím, že na začátku 90. let byl „řadovým vrcholným manažerem Petrimexu bez výraznějšího majetku“.

Prodává zadlužená chemička

Z čeho tak první velký vklad do vlastního byznysu financoval, není jasné. Šlo však o klíčovou investici, právě přes firmu Agroter totiž Babiš v roce 1999 nakoupil prvních deset procent akcií Agrofertu. V roce 1999 mu je prodala chemička Spolana Neratovice spoluvlastněná tehdy menšinově státem.

Prodlužuje se i reklamní větev kauzy Čapí hnízdo. Čeká se na znalecký posudek ceny inzerce

Číst článek

Česká televize před čtyřmi lety informovala, že zadlužená fabrika Babišově firmě svůj podíl přenechala za 2,5 milionu korun. Například děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské Vysoké škole ekonomické Ladislav Mejzlík ale tehdy pro televizi s odkazem na účetní závěrky Agrofertu a výši jeho jmění konstatoval, že skutečná hodnota podílu v roce 1999 převyšovala 350 milionů korun.

Podle Málka lze předpokládat, že firma koupila akcie právě z půjčky, kterou jí předtím Babiš poskytl. Agroter totiž podle záznamů v obchodním rejstříku neměl žádné větší obraty ani zisky a fungoval spíše jako správce Babišova majetku.

Ze zápisů v obchodním rejstříku i katastru nemovitostí vyplývá, že kromě akcií Agrofertu vlastnil už jen vilu v Průhonicích u Prahy v hodnotě zhruba 4,5 milionu korun, ve které Babiš dříve bydlel.

Kromě půjčky necelých šesti milionů přitom Babiš navýšil kapitál firmy coby její jediný majitel už v roce 1996, a to z původních 100 tisíc na 2,5 milionu. Podle Málka na to mohl teoreticky použít peníze, které firma do té doby vydělala, zároveň ale takovou možnost s odkazem na neúplné informace o jejím hospodaření označil za málo pravděpodobnou.

Firma založená Babišem v roce 1994 totiž v roce 1996 vykázala ztrátu a o rok dříve hospodařila na konci roku s nulovou bilancí. Údaje za první rok její existence chybí. „Je spíše méně pravděpodobné, že společnost v roce 1996 měla prostředky pro zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, a spíše byly společnosti přímo poskytnuty společníkem,“ vysvětlil Málek.

Babiš: Nakupoval jsem levně

Babiš zveřejnil závěry auditů svých příjmů. Mezi roky 1996 a 2015 vydělal 2,4 miliardy

Číst článek

V praxi by taková možnost znamenala, že Babiš v průběhu devadesátých let investoval nejméně 8,5 milionu do Agroteru, přičemž jeho vlastní přiznané příjmy do konce roku 2000 dosáhly jen o málo výše – na 8,9 milionu. I přesto ale Babiš dokázal s takovou bilancí skoupit necelou polovinu rostoucího holdingu.

V roce 2000 už totiž Babiš ovládal 45 procent Agrofertu – tentokrát sám na sebe nakoupil na přelomu tisíciletí další pětatřicetiprocentní balík akcií, a to od slovenské chemičky Duslo Šaľa. V prvním roce nového tisíciletí přitom holding Agrofert vykázal třicet miliard korun tržeb a čistý zisk ve výši dvou a půl miliard.

Za kolik Babiš akcie koupil, ale nikdy nezveřejnil. „Faktem je, že jsem v roce 1999 a 2000 nakoupil 45 procent akcií Agrofertu od Spolany a Dusla Šaľa relativně levně, na druhé straně si však neskromně myslím, že největší přidanou hodnotu do Agrofertu jsem přinesl já, a tato skutečnost byla v ceně akcií zohledněna,“ citovala Babiše v roce 2002 Mf Dnes.

Úspory z Maroka padly na dům

Později Babiš přišel s vysvětlením, že významnou roli v jeho životním obchodu sehrály úspory z doby komunismu, kdy jako pracovník podniku zahraničního obchodu Petrimex působil v Maroku.

Kauza Pandora Papers rezonuje i v asijských médiích. Opakovaně zmiňují také premiéra Babiše

Číst článek

„Já jsem pracoval v Maroku dost dlouho, takže jsem si tam vydělal peníze, a to byl ten kapitál,“ řekl Babiš v červnu 2013 ve vysílání České televize. Z dalších Babišových vyjádření ale vyplývá, že veškeré úspory z Maroka současný premiér zřejmě spotřeboval na stavbu rodinného domu na Slovensku.

Své působení v Africe totiž Babiš popsal v roce 2013 také v oficiálním životopise, který je přístupný na stránkách hnutí ANO: „Měl jsem plat asi 600 dolarů, z čehož jsem polovinu dával bokem a šetřil, abych mohl splácet dům, který jsem postavil v Děvínské Nové Vsi a na který jsem si vzal půjčku 600 tisíc na 15 let při jednoprocentním úroku. S 300 dolary jsme si slušně žili,“ napsal sám Babiš.

V Maroku přitom působil mezi lety 1985 až 1991. Za šest let si tak Babiš mohl po třech stovkách dolarů měsíčně našetřit zhruba 22 tisíc dolarů, což v kurzu z roku 1991 představovalo právě 600 tisíc tehdejších československých korun. Tedy celou výši půjčky na dům.

Definitivní ovládnutí holdingu

Většinovým akcionářem Agrofertu se každopádně Babiš stal v roce 2002, kdy odkoupil dalších deset procent akcií, a to od švýcarské firmy O.F.I.

A v investicích pokračoval i v následujícím roce 2003, tehdy totiž koupil luxusní byt v pražské Bubenči za 7,3 milionu korun.

V roce 2004 pak po odečtení dosavadních známých výdajů mohl mít Babiš vzhledem ke svým příjmům k dispozici maximálně zhruba 20 milionů korun. A právě s tímto kapitálem pak šéf hnutí ANO plné ovládnutí Agrofertu dokončil, když od další švýcarské společnosti Ameropa odkoupil zbylých 45 procent akcií holdingu.

Protimafiánská centrála potvrdila, že se bude zabývat informacemi z Pandora Papers

Číst článek

Agrofert v té době dosahoval čtyřicetimiliardových tržeb a s dvanácti tisíci zaměstnanci patřil mezi desítku největších výrobních firem v zemi. Skupinu tehdy tvořila zhruba třicítka firem. Bylo mezi nimi několik chemiček, masokombinátů a obchodníků se zemědělskými produkty a hnojivy.

Cenu, za jakou akcie koupil, Babiš ale nezveřejnil ani poté, co se stal jediným vládcem Agrofertu: „Ameropa prodala své akcie. Je na nich, aby se k tomu vyjádřili,“ prohlásil. Zástupci švýcarské investiční společnosti ale cenu, stejně jako sám Babiš, nikdy nesdělili.

Pokud by prodejní ceny akcií odpovídaly Babišovu tehdejšímu kapitálu, bylo by to podle Jonáše podezřelé. „Tyto skutečnosti vyvolávají oprávněné otázky k okolnostem nákupu těch akcií. Pokud jednotlivé společnosti prodaly akcie Agrofertu takto levně, tak je otázkou, proč se takto chovaly a zda tam například nemohlo figurovat klamání těch majitelů, jejich vydírání a tak podobně,“ zhodnotil transakce s akciemi Agrofertu Jonáš.

‚Za co? To není váš problém‘

Jak přesně klíčové operace Babiš financoval a za jakou cenu akcie kupoval, zůstává tak do dneška nejasné. Na otázky médií k ovládnutí Agrofertu premiér nikdy neodpověděl. „Vybudoval jsem firmu, která má 200 miliard tržby, a nevidím důvod, proč bych vám měl sdělovat každou operaci. Není váš problém, za co jsem to kupoval. Kupoval jsem to za peníze,“ řekl například pořadu Reportéři ČT v roce 2017.

‚Dělbuch typu Kubiceho zpráva.‘ Ministryně Benešová tvrdí, že Pandora Papers mají srazit preference ANO

Číst článek

Zároveň tehdy Babiš pro televizi vyloučil, že by nákup akcií financoval pomocí úvěru: „Samozřejmě jsem na to měl peníze. Určitě jsem si nepůjčil.“

Například zakladatel serveru Hlídač státu Michal Bláha označil dlouhodobé Babišovy výroky o vlastním majetku za nevěrohodné: „V roce 2017 pan Babiš poměrně detailně odkryl své příjmy od roku 1996, aby obhájil legální zdroje pro nákup dluhopisů Agrofertu. Tehdy audit prezentoval jako všechny peníze, které vydělal. A další tvrzení, že neobsahoval všechny příjmy, považuji za nedůvěryhodné a zcela neověřitelné.“

Spolužáci ze Ženevy

Jasné přitom není dodnes ani to, kdo Babišovi vlastně akcie Agrofertu prodával a proč mu je přenechal takto levně. Klíčovou roli v tom sehrála zmíněná švýcarská společnosti O.F.I. – tedy Ost Finanz und Investition – která do Agrofertu vložila v 90. letech první větší kapitál a odřízla ho tak od mateřského Petrimexu.

Myslím, že si pan premiér vymýšlí, říká novinářka z týmu Pandora Papers o Babišových vyjádřeních

Číst článek

Neprůhledná společnost se sídlem v industriální zóně na kraji švýcarského městečka Baar pak sedm let držela v Agrofertu rozhodující většinový podíl. Kdo za ní stál, ale Babiš nikdy neprozradil. „Šlo o společnost mých spolužáků ze Švýcarska, kteří chtěli vydělat nějaké peníze, a tak jsem jim pomohl,“ řekl k tomu například Babiš v roce 2002 týdeníku Respekt.

Společnost O.F.I. svůj většinový podíl v první polovině nového tisíciletí prodala švýcarské rodinné investiční firmě Ameropa, od které pak zbytek akcií odkoupil Babiš.

Vily pro děti

Plné ovládnutí Agrofertu každopádně pro Babiše představovalo vstupenku ke stamilionovým výdělkům. Těch dosáhl poprvé v roce 2009. Na sklonku desetiletí od něj totiž jeho vlastní Agrofert odkoupil za více než půlmiliardu korun akcie firem Profrost a Afeed. Do těch předtím Babiš ze svého investoval jednotky milionů korun. Právě stamilionové příjmy z akcií v roce 2009 umožnily Babišovi masivně investovat přes offshore struktury do francouzské rezidence a přilehlých nemovitostí.

Jonáš v této souvislosti upozornil, že Babišův přesun do vyšších majetkových sfér vyvolává pochybnosti. „Tak velký a hlavně rychlý skok v majetku vzbuzuje oprávněnou otázku, zda za těmito výsledky je manažerská schopnost, náhoda či nekalé praktiky. O faktorech úspěchu Andreje Babiše víme zoufale málo a premiér nám dluží věrohodné zdůvodnění a ověřitelný životní příběh,“ poznamenal investiční bankéř.

Ještě rok před nákupem vily na Azurovém pobřeží Babiš rozjížděl projekt Čapí hnízdo. Rozsáhlý konferenční komplex a také své vlastní luxusní sídlo ale kupoval a také následně nákladně rekonstruoval přes struktury Agrofertu. Formálně šlo přitom o malou nezávislou firmu s tehdy neznámými vlastníky, která na stavbu díky tomu získala padesátimilionovou dotaci.

VIDEO: Nemovitosti ve Francii nevlastním, nákup mi doporučila realitka, řekl Babiš

Číst článek

Právě kvůli této operaci je v současné době Babiš trestně stíhán a hrozí mu soud. Z detailní analýzy jeho majetkových poměrů přitom vyplývá, že na jeho osobním kontě v té době vzhledem k předchozím příjmům i výdajům mohlo ležet maximálně necelých 40 milionů korun. Získaná dotace tak převyšovala jeho tehdejší osobní majetek.

Od roku 2009 už Babišovy příjmy pravidelně překračují stomilionovou hranici ročně a adekvátně k tomu se navyšovaly i Babišovy osobní investice. Po roce 2010 na sebe například přepsal svou druhou vilu v Průhonicích a investoval i do pražských domů pro své děti z prvního manželství – dceru Adrianu Bobekovou a syna Andreje Babiše mladšího. Oba byli přitom krátce předtím držiteli anonymních akcií Čapího hnízda.

V letech 2013 a 2014 pak Babiš investoval celkem 1,5 miliardy korun do dluhopisů Agrofertu. Právě výnosy z nich mu aktuálně zajišťují každoroční nezdanitelný příjem kolem sto milionů korun ročně.

Jakub Troníček, Vojtěch SrnkaSdílet na FacebookuSdílet na TwitteruSdílet na LinkedInTisknoutKopírovat url adresuZkrácená adresaZavřít