• 18/07/2022
• Podle wizewebsite
• 595 Pohledy

Křečkování aneb Chorobné hromadění věcí - Novinky.cz<

Křečkování aneb Chorobné hromadění věcí

Hromadění je v zahraniční literatuře nazýváno anglickým slovem „hoarding“, což v překladu do češtiny znamená „hamounění“ neboli „plané syslení, křečkování“. U nás se používají také odborné termíny – chorobné sběratelství, Diogenův syndrom či kompulsivní hromadění. Občas jsou užívány i termíny jiné, jako syndrom zaneřáděného domu, syndrom stařecké zanedbanosti, zavalení smetím nebo syndrom křečkování odpadků.

Proč?

Název pro toto chování je zatím nejednotný, stejně jako odborné názory na jeho psychické příčiny. Zdá se, že jich existuje několik, od regulérních organických poškození mozku a demence přes genetickou zátěž (vrozenost) či speciální typ nelékové nedrogové závislosti až po psychotrauma. Kde je však hranice mezi běžným nepořádkem a patologickou závislostí na hromadění věcí?

Psycholožka Zdeňka Sládečková odpovídá: „Obyčejné bordelářství vzniká na základě postupného odkládání používaných věcí a jejich neuklízení. Hromadič zanáší své obydlí a pozemky nepotřebnými věcmi, odpadky (tj. syllogomanie) a kovovým šrotem pod heslem, že by se to někdy mohlo hodit. Nikdy se však o nahromaděné věci nestará, jen se jimi obklopuje. Vše, včetně majitele, chátrá.”

„Masivní hromadění se týká například i zvířat – zejména psů a koček, o které se ale nezvládá starat, a tak je týrá až k uhynutí. Hromadič nemá náhled na to, co činí, má pocit, že na takové chování má právo, že do toho žádnému nic není a že tím nikomu neškodí,“ dodává psycholožka.

Provokující faktory: osamělost i úzkost

Je hromadění vrozené, nebo se může u člověka projevovat postupně, a to z obyčejného bordelářství? PhDr. Zdeňka Sládečková k tomu dodává: „Abnormalita se často může zrodit z původní normality. Většina psychických problémů, poruch a nemocí se rozvíjí z původně zdravého stavu. Nemoc může být skrytá či ve spící fázi a může být vyprovokována. Provokujícími faktory jsou mnohdy osamělost, stárnutí a pocit ohrožení, nedostatek komunikace, úzkost a deprese i mnoho dalších.”

„Lidé postižení chorobným hromaděním žijí obvykle osamoceně či ‚osamoceně mezi lidmi‘, strádají tedy sociálně a emočně. Věci jsou jim náhradou za neuspokojivé lidské okolí a nedostatečný pocit bezpečí a lásky. Jejich psychické chátrání je celkové, nestarají se postupně víc a víc o hygienu, vzhled ani o své obydlí. Chátrají na duchu i na těle,“ popisuje odbornice.

Přestože indicie napovídají, že hromadění přebytečných věcí se týká zejména mužů, chronická fáze je rozdělena mezi obě pohlaví rovnoměrně. U mužů je hromadění pouze viditelnější, protože ještě nejde o nemoc, nýbrž o klasické neuklízení. „Hoardeři“ sami od sebe nevyhledávají pomoc a léčit se zásadně nechtějí.

Jak z toho ven?

Pokud máte v okolí takového sysla a chcete postiženému podat pomocnou ruku, buďte obezřetní. Křeček se chová ke svým věcem bez zájmu jen do té doby, než by mu je někdo měl vzít. Potom je schopen tyto věci velmi intenzivně bránit a jít i do ostrých konfliktů, dokonce i se svými nejbližšími.

„Jediné, co můžete dělat, je pokoušet se přesvědčit ho, aby podstoupil léčení, což se vám téměř jistě nepodaří. I kdybyste byli úspěšní, je obvyklé, že po propuštění z léčby se všichni hromadiči ke své činnosti vracejí, takže vámi mezitím vyklizený prostor o to rychleji naplní. Paradoxně je možné si přát, aby se hromadič nějak roznemohl, a proto byl konečně hospitalizován a léčen komplexně, nejčastěji léky proti úzkosti a depresím,“ uzavírá psycholožka Zdeňka Sládečková.

Taková léčba poskytne samotnému pacientovi úlevu a jeho okolí příležitost dát věci do pořádku. Alespoň ty, které se netýkají čistě osobního prostoru křečka, ale zasahují do míst sdílených s rodinou či dalšími lidmi, pro které je soužití s ním nesmírně vyčerpávající.

Účinnou zbraní proti hromadění je prevence, problém podchytit včas a neobklopovat se přebytečnými věcmi. Například nepotřebné obaly nemilosrdně vyhazujeme a sezónní věci odstraníme z dohledu. Pro tyto účely se rozhodně nedoporučuje garáž nebo chalupa, ale třeba sklep. Ten však není vhodný třeba pro oblečení, máme tedy i jinou možnost?

Do módy přišly sklady

Nejen nakřečkované zbytečnosti, ale i stěhování, malování, rekonstrukce bytu či domu jsou momenty, které nás staví před otázku Kam s tím?

Zkuste třeba externí skladovací prostory, které jsou ve světě velice populární. Možná znáte americkou televizní reality show Mistři aukcí, v níž dva borci draží nevyzvednuté věci ze skladišť.

Náš tip

Externí sklady jsou určené pro domácnosti a poskytují optimální podmínky pro veškeré věci. Například společnost CitySelf Storage nabízí komfortní kóje v různých velikostech. Vybere si skutečně každý. Nemusíte se bát velkých rozměrů, například vybavení bytu 2+KK v pohodě složíte do kóje o velikosti pět metrů čtverečních. Cena za takovou kóji (s 24hodinovým přístupem denně, sedm dní v týdnu, s kompletní ostrahou i pojištěním) začíná na 2300 Kč měsíčně. Na sezónní věci však stačí i daleko menší prostory. Cenu si můžete vypočítat na www.cityselfstorage.cz.

Podobné sklady jsou k dispozici i u nás a dokážou vyřešit nejen problém syslů, ale i běžné životní situace, kdy potřebujeme na nějakou dobu vyklidit prostor. A pokud se za takový kontejner na přechodné uskladnění nábytku, lyžařské výbavy či autodílů zaplatí podle smlouvy, rozhodně nehrozí žádná aukce.