Běžně se například rodičům stává, že musí se svým dítětem k lékaři. Jak na to nahlíží zákoník práce, jde-li o zaměstnance, kteří jsou nuceni vzít si pracovní volno. Mají nárok na náhradu mzdy či platu?
Podle bodu 8 písm. a) Přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se podle § 199 odst. 2 zákoníku práce stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci se poskytuje zaměstnanci pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Toto pracovní volno je poskytováno jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu.
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu je zaměstnavatelem poskytováno, jde-li o doprovod:
Bez náhrady mzdy nebo platu se musí zaměstnanci obejít, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
@ExoParadigmGmr How many times is this show gonna waste talent. I love Weird Al, he is a great voice actor and he k… https://t.co/QWgSF4itpS
— Peter Caligiure Mon Dec 24 03:52:42 +0000 2018
Čtěte také: Zaměstnavatel poskytuje volno na jiné důležité osobní překážky v práci. Potíže činí jejich poskytování některým skupinám zaměstnanců. Má nárok na volno na pohřeb i zaměstnanec pracující v noci?
Výše uvedené platí i pro případ rodiče umístěného v sociálním zařízení. Konkrétně se jedná o matku zaměstnankyně umístěnou v zařízení s celodenní péčí, která potřebuje pravidelně vozit na lékařská vyšetření. Z důvodu nedostatečné personální kapacity ji na vyšetření doprovází dcera. Požádala zaměstnavatele o uvolnění z práce. Má, nebo nemá zaměstnankyně nárok na placenou překážku v práci – doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení?
Rozhodující pro posouzení nároku na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu u doprovodu je, že se jednalo o určitého rodinného příslušníka (v tomto případě matka-dcera), doprovod trval nezbytně nutnou dobu (nejvýše 1 den) a doprovod byl nezbytný, přičemž vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Za nezbytně nutnou dobu se považuje cesta do zdravotnického zařízení, doba ošetření nebo vyšetření rodinného příslušníka a cesta zpět,
vysvětluje mluvčí MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.
Všechny výše uvedené podmínky jsou splněny, zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Tato náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku.
Dodáváme, že umístění rodinného příslušníka v sociálním zařízení s celodenní péčí nehraje pro posouzení nároku na překážku žádnou roli,
uzavírá Eckhardová.
Podrobnější podmínky poskytnutí překážek v práci (včetně přehledné tabulky s uvedením nároku na náhradu mzdy) popisujeme v článcích: