• 13/02/2023
• Podle wizewebsite
• 381 Pohledy

Trumfl výřečný Přemysl Otakar I. v diskusi i Svatého otce?<

Hříšníky nemine trest, a české korunované hlavy nejsou výjimkou. Mohou se dočkat říšské klatby – achtu. Ztrácejí právní ochranu, nikdo jim nesmí pomáhat a musí se dostavit k soudu.

Když neposlechnou do roka a do dne, vyhlásí nad nimi římský král nebo císař aberacht, konečnou klatbu platnou po celé říši, kdy propadá státu i jejich majetek a poddaní nejsou povinni je poslouchat. Církevní klatba, interdikt, pro změnu zakazuje církevní svátosti.

Na některé české provinilce se sesypaly obě klatby najednou…

Chce zneplatnění svazku

„Manželství musí být prohlášeno za neplatné,“ žádá roku 1199 český král Přemysl Otakar I. (1155/1167-1230) pražského biskupa Daniela II. (†1214). Postará se tak o první rozvod v přemyslovské dynastii.

Se svojí manželkou Adlétou Míšeňskou (1160–1211) prý žije v zakázaném svazku, protože jsou příbuzní ve čtvrtém koleni. Svoji ženu zapudí. Nedokáže ale odhadnout, jakou aféru rozpoutá, když svoji stárnoucí manželku vymění za Konstancii Uherskou (1180–1240), sestru hned dvou uherských králů Emericha (1196–1204) a Ondřeje II. (1205–1235).

Vykoleduje si nenávist

Děti z jeho manželství s Adlétou se rázem stávají bastardy. Zrazená žena odchází ke svému bratrovi Dětřichovi a strýci Dedovi, míšeňským Wettinům, z jejichž rodu pochází. Ve Wettinech vzplane nenávist.

Takový nevděk! Našel u nich útočiště v dobách svého vyhnanství a pak si roku 1178 vzal Adlétu. Její otec se Ota I. Míšeňský se tehdy zdráhal provdat dceru za nevýznamného Přemyslovce. Nic totiž nenasvědčovalo tomu, že jednou usedne na trůn – ten byl určen jeho staršímu bratrovi.

Tehdy mu byla Adléta dobrá a teď? Mocenské ambice a prestiž mu snad zatemnily mozek…

Zbraň v rukou Svatého otce

Adléta se ovšem s rozvodem smířit nehodlá. „Obrátím se na papeže,“ rozhodne se a pro Inocence III. (asi 1160–1216) je její stížnost vodou na jeho mlýn. „Bystrý papež záhy pochopil, jakou zbraň mu vkládá do rukou.

Podobně jako v dalších kauzách, kdy těžil z manželských obtíží korunovaných hlav, dal také českému králi najevo, že výsledek bude úměrný králově ochotě přizpůsobit se kuriálním zájmům,“ píše současný český historik Josef Žemlička. Ještě téhož roku se totiž papež v listě určeném francouzskému kněžstvu zmiňuje o „českém vévodovi,“ jenž podobně jako jeho současník francouzský král Filip II. August (1165–1223) svoji právoplatnou ženu zapudil a ve svém domě přijal cizoložnici.

On to ale tak nenechá…

Ústupky mění ve výhody

Vede proti Přemyslovci proces. Adléta se proto v letech 1204–1205 dočká krátkého přijetí manželem. Když se ale roku 1205 Konstancii narodí syn Václav, Přemysl Adlétu opětovně zapudí. Tentokrát definitivně.

Mnohem rázněji se pak zachová i Svatý otec Inocenc III., který českého krále roku 1206 uvrhne do církevní klatby kvůli „nevhodnému“ manželství s Konstancií. Spor se táhne ještě dalších pět let. Tečku za ním udělá teprve Adlétina smrt v roce 1211.

Přemysl Otakar I. potom ukáže, že je v diskusích papežovým zdatným protivníkem. „V konečné bilanci dokázal ústupky měnit ve výhody a těžit i z obtížných situací,“ popisuje Žemlička Přemyslovo umění komunikovat.

Hlava církve nakonec uzná za legitimní královy děti z obou manželství – tím potvrdí i platnost svazku s Konstancií…