• 08/04/2023
• Podle wizewebsite
• 707 Pohledy

Eurokomisařka Helena chtěla zrušit Vánoce, křestní jména i slečny. Dost se ale spálila<

„Vždy musíme nabízet inkluzivní komunikaci, aby byl v našich materiálech oceněn a uznán každý, nehledě na gender, rasu či etnický původ, náboženství či víru, handicap…“ napsala komisařka v předmluvě pravidel, která na twitteru ohlásila koncem října s hashtagem #UnieRovnosti.

Manuál se dostal do rukou reportérů milánského deníku Il Giornale, který patří do mediálního impéria rodiny expremiéra Silvia Berlusconiho. „Evropská unie zavádí řadu pravidel, která nejen ruší zvyklosti a odjakživa používaná slova, ale popírají zdravý rozum,“ napsal komentátor Il Giornale Francesco Giubilei.

Pravidla, o nichž se hovoří, se týkají v praxi nejpoužívanějšího pracovního jazyka EU – angličtiny. Ta v mnohých případech nemá pro dané slovo mužský a ženský rod; a pokud ano, má se mu zaměstnanec EU vyhnout a najít nějaké neutrální slovo. V médiích je například obecněji znát odklon od slov „spokesman/spokeswoman“, prosazuje se neutrální „spokesperson“ – což zrovna čeština vystihnout neumí, slovo mluvčí je samo o sobě neutrální. Ale v případech typu policista vs. policistka, pracovníci vs. pracovnice apod. naléhala komisařka, aby se mužská verze přestala používat pro všeobecné označení.

Mnozí feministé a feministky také odsuzují rozlišování slečny a paní – proč by u ženy mělo hrát roli, zda je v manželství, nebo ne, zatímco muže oslovíme v každém případě „pane“? V angličtině se proto už před docela dlouhou dobou objevil kompromisní „hybrid“ Ms. (čteno miz), coby průnik Miss a Mrs. (čteno misiz, zkratka z mistress - paní). Toto komisařčina pravidla také zahrnovala. V češtině je korektní oslovovat i mladé ženy „paní“.

Jelikož se někteří lidé veřejně přestávají identifikovat jako muži nebo ženy, prosazují pravidla co možná nejobecnější oslovení: Místo „dam a pánů“ raději „vážení kolegové“ či „drazí přátelé“ (v angličtině není zvlášť slovo pro kolegyni a přítelkyni, colleagues a friends jsou neutrální).

Křestní jméno je tabu

Ve svých projevech si mají unijní úředníci hlídat, aby mimoděk třeba stále nepoužívali to či ono pohlaví na prvním místě, mají to střídat. Také by texty či projevy neměli nevědomky doprovázet obrázky, které vykreslují muže jako „aktivní, dobrodružné“, zatímco ženy a dívky vypadají „pasivní, v domácnosti“. A další nešvar: Oslovovat jedno pohlaví křestním jménem, zato druhé příjmením.

Totiž pozor: Pojem křestní jméno je také tabu. Tedy v angličtině „Christian name“, doslova křesťanské jméno. Běžnějším pojmem je „given name“ (dosl. dané jméno) nebo „first name/forename“ (první jméno). Česká byrokracie takto korektní je: Na občanském či řidičském průkazu či v cestovním pase se kolonka pod „Příjmením“ (Surname) nazývá prostě jenom „Jméno“ (Given name).

Pryč s Marií

A takových případů křesťanských tradic se v běžné řeči najde víc, v rámci náboženské neutrality se je tedy Evropská komise snaží potlačovat. „V příkladech a historkách si nevybírejte pouze jména typická pro jedno náboženství,“ vybídla příručka. Místo „Maria a John (Marie a Jan, tradiční židovská jména) jsou mezinárodní pár“ řekněte „Malika a Julio“.

Inkluzní pravidla také měla dbát na malé a nové členské státy EU: Ve větě „Zákony EU vás chrání, ať jste v Berlíně, Římě či Paříži“, mají být třeba Berlín, Budapešť a Vilnius.

Další věc, na kterou si dát podle příručky pozor: Nemíchat národnost a náboženství a vyhýbat se takovým klišé – ne každý Arab je muslim a ne všichni muslimové jsou Arabové. K bolestivým kapitolám světové historie může upomínat slovo kolonizace; proto se do budoucna například místo „kolonizace Marsu“ má hovořit o „posílání lidí na Mars“.

Nejspornějším prvkem manuálu politické korektnosti se staly nejviditelnější křesťanské svátky. „Nepředpokládejte, že každý je křesťan. Ne všichni slaví křesťanské svátky a ne všichni křesťané je slaví ve stejnou dobu, vnímejte skutečnost, že lidé mají různé náboženské tradice a kalendáře.“ Takže neříkat „Doba Vánoc může být stresující“, nýbrž „Sváteční čas může být stresující“ nebo „… pro ty, co slaví Vánoce, Chanuku“, připomněla pravidla také svátek, který židé slaví v obdobnou dobu.

„Ve jménu inkluze jde Evropská komise tak daleko, že ruší Vánoce,“ odsuzuje komentátor Giubilei.

„Ostatně averze levice vůči křesťanským svátkům se neobjevila dnes,“ připomíná Il Giornale, kterak bolševici v Sovětském svazu roku 1929 Vánoce rovnou zakázali a už předtím nabádali děti, ať plivou na krucifixy a vánoční stromky. „Ale i za éry nacistů se vánoční oslavy rušily, písně se mrzačily texty vhodnějšími pro režimní propagandu,“ dodává Il Giornale.

Helena Dalliová je maltská politička z tamní Labouristické strany, dlouhé roky zasedala v parlamentu, v letech 2013-19 pak ve vládě – napřed jako ministryně pro sociální dialog a občanské svobody, později pro EU a rovnost. Předloni se stala členkou Evropské komise.

„Matka Marie. Otec Josef. Ať žijí svaté Vánoce,“ tweetoval rýpavě Matteo Salvini, šéf populistické až radikálně pravicové italské strany Liga severu. „Doufám, že to v Evropě nikoho neurazí…“ dodal.

„Samozřejmě víme, že Evropa vděčí za svou existenci a identitu vícerým zdrojům, ale rozhodně nemůžeme zapomínat, že jedním z hlavních zdrojů, ne-li tím nejhlavnějším, je křesťanství,“ komentoval bruselskou příručku kardinál Pietro Parolin, jeden z nejvyšších představitelů Vatikánu. „Věřím, že snaha vymazat veškerou diskriminaci je správná, ale toto podle mě není cesta. Bohužel je tendence vše homogenizovat, neschopnost respektovat právoplatné odlišnosti – které přirozeně nemají vést ke konfliktům a diskriminaci, ale mají se integrovat, aby se vybudovalo plné a celistvé lidstvo," řekl pro Vatican News.

Přehlížená komisařka

Kritiku sklidila pravidla i zevnitř komise. „Komisařka Dalliová si kompenzuje, že v komisi nemá naprosto žádnou váhu, vytahováním z klobouku svých ‚inkluzních směrnic‘, které zpochybňují ta nejelementárnější pravidla,“ komentoval důvěrný zdroj z komise pro evropský server Politico. „Zešíleli jsme. S Dalliovou zažíváme surrealismus,“ utahuje si úředník z podobnosti komisařčina jména se surrealistou Salvadora Dalího.

Podobná, ale ne tak odvážná pravidla, tedy doporučení pro inkluzivní komunikaci, vydal roku 2018 i sekretariát Rady Evropské unie, vypracovalo je ve všech oficiálních jazycích (vč. češtiny) jeho oddělení pro rovné příležitosti.

„Při rozhodování, jaké jazykově neutrální alternativy použít, je dobré si uvědomit veškeré možné dvojznačnosti či významové posuny a podle toho volit slova,“ stojí v 16stránkové brožuře. „Z hlediska genderové vyváženosti jsou vhodným prostředkem i sémanticky neutrální výrazy typu ‚osoba‘, ‚pracovní síla‘, ‚obyvatelstvo‘ či ‚jedinec‘, které mohou označovat ženy i muže; např. odpovědná osoba místo odpovědný pracovník.“

Například výběrová řízení mají hledat „překladatele/překladatelku“. „Ženy neoslovujeme výrazem ‚slečna‘,“ říkají nekompromisně doporučení Rady.

Evropská komise naopak ta svá pravidla po vlně odsudků ještě musí přepracovat. „Má iniciativa navrhnout směrnice coby interní dokument pro komunikaci personálu Komise měla v úmyslu dosáhnout důležitého cíle: Ilustrovat rozmanitost evropské kultury a předvést inkluzivní povahu Evropské komise,“ uvedla Dalliová, aby se kála: „Jenže publikovaná verze směrnic adekvátně tomuto účelu neslouží. Není to hotový dokument a nesplňuje všechny standardy kvality Komise. Zjevně směrnice vyžadují víc práce. Proto je stahuji a budu na dokumentu dál pracovat.“