• 02/01/2023
  • Podle wizewebsite
  • 420 Pohledy

Kdepak Etna, největší sopka Evropy je pod vodou. Zůstává aktivní a záhadná<

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S výškou asi 3000 metrů ode dna obří sopce pojmenované po italském matematikovi chybí asi půl kilometru k tomu, aby protnula hladinu Tyrhénského moře. Stejně jako slunečnímu svitu se jí díky tomu dařilo vyhnout i pozornosti lidí. Vědci se jí výrazněji zabývají teprve asi 20 let a odhadují, že při nejhorším scénáři může sopka zdevastovat pobřeží Sicílie a Kalábrie 20metrovou vlnou tsunami. Bližší poznatky, jak ale napsala BBC v článku s titulkem „Enigma potápějícího se evropského monstra“, chybí.

Sdílela fotky z amsterdamského Muzea sexu. Za to jí hrozí tři roky vězení

6. 8. 2021 17:24

Objevení Marsili, která leží asi 175 kilometrů jižně od Neapole, se datuje pouhých 100 let do historie. K objevu došlo díky rozkvětu průzkumů mořského dna ve 20. letech minulého století. Ten byl motivovaný rozvojem ponorek a komunikačních systémů vedených kabely po dně moří a oceánů. Sopka vznikla asi před milionem let a poslední erupci vědci v jednom z mála jejích výzkumů publikovaném v roce 2014 odhadli na několik tisíc let zpátky do minulosti. V hlavních závěrech studie také stojí, že sopka je aktivní a zasloužila by bližší monitoring. A to, jak nedávno s odkazem na italské odborníky napsala BBC, platí i dnes.

Dnešní aktivitu sopky italský odborník Guido Ventura z Národního institutu geofyziky a vulkanologie popsal BBC jako jemné rachocení doprovázené emisemi plynů a nízkoenergetickými záchvěvy. To nicméně nevylučuje dramatičtější aktivitu v budoucnu.

Ventura vysvětlil, že kdyby došlo k erupci, na rozdíl od sopek na povrchu by lidem z okolí téměř jistě nezpůsobila újmu láva ani popel, protože by se nic z toho nedostalo nad vodu. „Nebezpečná není samotná erupce, ale potenciální podmořský sesuv půdy,“ řekl Ventura. Tento vědec se podílel na loni publikované studii zkoumající mimo jiné náchylnost sopek na dně Tyrhénského moře ke kolapsům a následné tsunami v případě erupce.

Scénáře předpovídají vlny vysoké od několika cm do 30 m

Kdepak Etna, největší sopka Evropy je pod vodou. Zůstává aktivní a záhadná

Konkrétně sopkou Marsili se z toho hlediska zabýval letos publikovaný výzkum, v jehož rámci vědci vymodelovali pět různých scénářů, jaké by mohly nastat, když by k erupci Marsili skutečně došlo. Jejich charakter se liší podle toho, jak velká část sopky by se zřítila.

Podle optimistických scénářů by byl výtlak vody způsobený sesuvem malý a na hladině by se udělaly vlny o výšce pouhých několika centimetrů. Vážnější by byl kolaps severozápadního křídla sopky, který by způsobil vlny vysoké 3 až 4 metry, jež by k pobřeží doputovaly asi za 30 minut a mezitím se o metr snížily. Nejhorší scénář počítal se zřícením jižní části vrcholku a východního křídla. Ten by mohl způsobit 30metrovou tsunami, která by do 20 minut s o něco menší výškou 20 metrů zalila Sicílii a Kalábrii.

Na hranici EU. Litva se potýká s dezinformacemi i vlnou migrantů

6. 8. 2021 12:00

Jaké škody a ztráty na životech by tak velká vlna způsobila, by do velké míry záleželo na ročním období. V létě, kdy jsou pláže plné slunících se lidí a hustotu osídlení na pobřeží zvyšují turisté, by to bylo výrazně horší. Ohrozit by vlna podle modelů Galottiho týmu mohla kohokoliv do vzdálenosti jednoho kilometru od moře.

Riziko erupce je zřejmě nízké, vědci ho ale nemůžou spočítat

Co se týče kalkulací, s jakou pravděpodobností k erupci může dojít a jaký scénář by mohla přinést, jsou vědci bezradní. „Prostě nemáme dostatek dat,“ ozřejmil BBC současnou situaci vedoucí zmiňované letošní studie Glauco Gallotti z Boloňské univerzity.

Nejhorší scénář podle něj „nelze vyloučit“. „Vážně“ by se podle něj měla brát i možnost sesuvu a následné třímetrové vlny, protože jedna z „jizev“ na dně napovídá, že k podobnému kolapsu už v minulosti jednou došlo. Důvody, proč se domnívat, že Marsili může být nebezpečná, jsou podle Galottiho dva. Jsou to jednak mikrozemětřesení, která ukazují, že láva stále víří v magmatické komoře a zadruhé je to pokračující hydrotermální aktivita oslabující horninu.

Atény v plamenech. Silný vítr a vysoké teploty znovu rozšířily požáry

6. 8. 2021 12:02

Z toho, že aktivita sopky je poměrně slabá a k poslední erupci došlo před několika tisíci lety, je nicméně patrné, že riziko erupce v dohledné době, není vysoké.

Sopka si zaslouží větší dohled a Itálie varovný systém

Tím se ale vědci nechtějí nechat ukonejšit. „Je jasné, že Marsili potřebuje být pod dohledem,“ řekl Ventura a dodal, že by se mělo myslet i na to, že „pod hladinou Tyrhénského moře a Sicilského průlivu je nejméně 70 sopek, jejichž příběh je v některých případech zcela neznámý“.

S tím souhlasí i Galotti. Italská vláda by podle vědců měla začít s akcí s cílem umět předpovědět a varovat před nepravděpodobnou, ale přesto reálnou hrozbou. Momentálně podle BBC země nemá žádný monitoring ani varovný systém před tsunami, který by to zvládl. Oba vědci se shodují, že s dnešní technologií je zřízení něčeho takového možné a nepříliš složité.

BBC dodává, že k tsunami v regionu už jednou z geologického hlediska poměrně nedávno pravděpodobně došlo. Kromě záznamů italského spisovatele Francesca Petrarcha o „ničivé bouři“, která v roce 1343 zdevastovala přístav v Neapoli a zabila stovky lidí, tomu nasvědčují i výsledky výzkumu vědců ze Státní univerzity v New Yorku, které událost spojily s erupcí sopky Stromboli. Ta naposledy způsobila tsunami v roce 2002. Vlny byly ale nízké a nedoputovaly na pobřeží. Nedošlo k žádným ztrátám na životech.