• 12/10/2022
  • Podle wizewebsite
  • 423 Pohledy

FOTOGALERIE: Bioplynka může po úpravě likvidovat i fekálie<

„Přitom bychom neřešili při instalaci hygienizace k bioplynce jen problém s teplem, ale také s likvidací odpadních vod. Nemusela by se u nás ani v sousedních stejně malých obcích, které nedosáhnou na dotace a půjčky, stavět kanalizace ani čistírna odpadních vod. Fekálie by se ke stanici dovezly cisternou," uvedl starosta.

Akce byla dobře připravena i po stránce projektu. Investované peníze obci nepropadly díky klapskému zemědělskému družstvu, které se rozhodlo stavbu realizovat samo. Bioplynová stanice začala loni v polovině října dodávat elektřinu do rozvodové sítě.

Mají svou surovinu

Za šest měsíců tak bioplynka dodala do energetické sítě 1 723 MW elektrické energie. „Naše technologie zpracovává už při plném výkonu a přibližně stejném poměru směs hovězího hnoje se slámou, kukuřičnou siláží a cukrovarnickými řízky. Nyní jsme v procesu začali snižovat množství hnoje a díky rekonstrukci jednoho bezestýlkového kravína místo něho přidáváme hovězí kejdu. Požadované množství rostlinného materiálu máme spočítané a mělo by nám vystačit do nové sklizně. Pokud by nám nestačila siláž, technologie je schopna zpracovávat i zelenou hmotu," vysvětluje vedoucí bioplynky František Němec.

Vyprodukovaný bioplyn se jímá v plynojemu a plynule spaluje v kogenerační jednotce, která pohání generátor o výkonu 1 130 kW. Podle tabulek má bioplynka vyrobit ročně téměř 1,8 milionu krychlových metrů bioplynu a z něho vyrobit zhruba čtyři megawatty elektrické energie. Celý proces je řízen a regulován počítačem.

FOTOGALERIE: Bioplynka může po úpravě likvidovat i fekálie

Zvýší efektivitu

S elektřinou vyprodukuje kogenerační jednotka i značné množství tepla. To se v současné době pouze částečně využívá k tepelnému ohřevu technologie. „V současné době, jako první bioplynka svého druhu v ČR, trochu experimentujeme s přechodem na termofilní reakci, kdy se díky zvýšení teploty reakce a využití jiných bakterií dosahuje zvýšení výroby bioplynu až o 15 procent," říká František Němec.

Vysuší dřevo

V areálu bioplynové stanice se nyní upravuje prostor pro výstavbu sušárny dřeva, ve které se využije další zbytkové teplo. Z anerobního procesu fermentace zůstává vysušený zbytek rostlinné hmoty, který se používá jako podestýlka v interiéru kravína a potom jako hnojivo. Proces má tak uzavřený okruh.

Neobtěžují lidi

Areál bioplynové stanice ve Lkáni září novotou, a to i přesto, že zde probíhá velmi častý transport materiálu v pevném i kapalném stavu. Kolem vyrostl hliněný val, který bioplynku odděluje od obce a neobtěžuje obyvatele od provozního ruchu. Ten bude ještě zatravněn a osázen dřevinami. Provoz okolí nezatěžuje větším zápachem, než bývá v obci, kde hospodaří zemědělci, běžné.

Obec to nevzdala

Obecní zastupitelstvo ve Lkáni se svého původního záměru teplofikace a likvidace odpadních vod nevzdalo. „Chystáme se podat nové žádosti o dotace, a to na Státní fond životního prostředí a na Ministerstvo zemědělství. Jedna je na zajištění rozvodu tepla z bioplynové stanice po obci, druhá na její dovybavení technologií pro hygienizaci fekálií," doplnil Pavel Foriš.

K druhému projektu se ke Lkáni hlásí obce Sedlec, Chodovlice, Dlažkovice a Podsedice, kde je likvidace fekálií a odpadních vod velkým problémem a zatěžuje rozpočet i samotných obyvatel. Příklad obcí pod Hazmburkem může zaujmout i další sídla.