Vesnice stará čtyři tisíce let v Podbořanech nakonec vydala i kostry
  • 29/10/2022
  • Podle wizewebsite
  • 99 Pohledy

Vesnice stará čtyři tisíce let v Podbořanech nakonec vydala i kostry<

Archeologové na místě našli pozůstatky unětické kultury – zbytky keramiky, zvířecí kosti, kostěné nástroje, ale i šperk v podobě kostěného korálu z náhrdelníku. Později v místě sídliště objevili také lidské ostatky. „Odkryli jsme čtyři hroby ze starší doby bronzové. Lidé byli pohřbeni typicky pro unětickou kulturu. Tedy v řadě, na pravém boku, ve skrčené poloze, hlavou k jihu, pohledem na východ. U hrobů byly milodary v podobě keramických nádob,“ popsal Vojtěch Peksa. „Pro nás je zajímavé, že jsme v Podbořanech našli jak vesnici, tak pohřebiště,“ dodal.

Na zahradě blízkého rodinného domu se v roce 1962 našla kostra ze stejného období. Je tak pravděpodobné, že se jedná o jedno pohřebiště. Další kostry by tak měly být mezi oběma nálezy, tedy pod silnicí v Mlýnské ulici.

Zavřete Počerady! Nesmysl, bez elektrárny to nejde. Spor o výjimku míří k soudu

Archeologové v hrobech na místě budoucího sběrného dvora našli dospělého muže, dítě, druhého dospělého jedince a jedince s odhadovaným věkem v době smrti 16, 17 let. „Kosti jsou pro nás zajímavé tím, že jsou poměrně dobře zachovalé. V poslední době takových moc nenalézáme, neboť jejich zachování v zemi třeba na polích nepřeje intenzivní hnojení,“ vysvětlila antropoložka Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Jana Kuljavceva Hlavová.

Kostry se v minulých dnech vyzvedly, poputují do laboratoří zmíněného ústavu. Umyjí se a zkompletují. „Určím věk a pohlaví u dospělých jedinců, budu zkoumat nějaká případná zranění či anomálie na kostech, které by pomohly určit, jak tito lidé zemřeli nebo zda patřili do jedné rodiny,“ sdělila Hlavová.

Vesnice stará čtyři tisíce let v Podbořanech nakonec vydala i kostry

Podbořany a okolí jsou z archeologického hlediska bohatá lokalita. Dá se srovnat s Poohřím či Polabím, tedy s částmi Čech, které spadají do takzvané staré sídelní oblasti. Je v ní doložená kontinuální přítomnost člověka od mladší doby kamenné, tedy zhruba sedm tisíc let.

Rekonstrukce, bourání, výstavba. Nemocnici v Žatci čekají změny

Nález čtyři tisíce let staré vesnice ukazuje, jak tehdejší lidé žili. V místě budoucího podbořanského sběrného dvora se našly pozůstatky nadzemních i částečně zahloubených domů a kruhové jámy, které se používaly jako zásobnice obilí. Archeologové odkryli i zbytky pece na keramiku. „Okolní krajina v době bronzové nebyla nijak výrazně odlišná od té dnešní, byla už odlesněná. Samozřejmě neexistovaly obrovské lány polí, tehdejší lidé měli drobnější políčka,“ popsal Vojtěch Peksa. V krajině je střídaly lesy a pastviny. Složit mozaiku, jak vypadala, pomáhají analýzy nalezených makrozbytků přírodních materiálů z tehdejší doby. „Budeme je zkoumat i nyní. Naše znalosti o tehdejší krajině Podbořanska se tak zase posunou,“ sdělil Peksa.

Nález sídla ze starší doby bronzové podle něj potvrdil, že prostor mezi centrem Podbořan a nedalekým vrchem Rubín byl kontinuálně osídlen od mladší doby kamenné. „Je to obrovský sídelní prostor, kde se střídá jedna pravěká kultura za druhou. Lokalita byla velmi výhodná k osídlení. Nacházejí se tu úrodné půdy, blízko teče Dolánecký potok, krajina je otevřená na jih,“ popsal Peksa. Archeologové objevili nálezy z mladší doby kamenné, bronzové, z dob Keltů, Germánů, Slovanů. V lokalitě severovýchodně od centra města se přerušilo osídlení ve 12. století, základem pro dnešní Podbořany se dá považovat vesnice, která vznikla ve 13. století na návrší kolem kostela svatého Petra a Pavla.

Ze zmíněné oblasti mezi Podbořany a Rubínem pochází jeden z nejhezčích místních archeologických nálezů, a to hrob z pozdní doby kamenné tzv. michelsberské kultury. U lidských ostatků byl uložen pohár ve tvaru tulipánu. Takových nálezů z Čech je poměrně málo, zmíněná kultura se rozvíjela hlavně v Německu. „Věřím, že hrob bude jednou v Podbořanech vystavený,“ sdělil Vojtěch Peksa s tím, že v oblasti se také našla římská mince z 2. století.