Vesnice stará čtyři tisíce let v Podbořanech nakonec vydala i kostry<

Archeologové na místě našli pozůstatky unětické kultury – zbytky keramiky, zvířecí kosti, kostěné nástroje, ale i šperk v podobě kostěného korálu z náhrdelníku. Později v místě sídliště objevili také lidské ostatky. „Odkryli jsme čtyři hroby ze starší doby bronzové. Lidé byli pohřbeni typicky pro unětickou kulturu. Tedy v řadě, na pravém boku, ve skrčené poloze, hlavou k jihu, pohledem na východ. U hrobů byly milodary v podobě keramických nádob,“ popsal Vojtěch Peksa. „Pro nás je zajímavé, že jsme v Podbořanech našli jak vesnici, tak pohřebiště,“ dodal.

Na zahradě blízkého rodinného domu se v roce 1962 našla kostra ze stejného období. Je tak pravděpodobné, že se jedná o jedno pohřebiště. Další kostry by tak měly být mezi oběma nálezy, tedy pod silnicí v Mlýnské ulici.

Archeologové v hrobech na místě budoucího sběrného dvora našli dospělého muže, dítě, druhého dospělého jedince a jedince s odhadovaným věkem v době smrti 16, 17 let. „Kosti jsou pro nás zajímavé tím, že jsou poměrně dobře zachovalé. V poslední době takových moc nenalézáme, neboť jejich zachování v zemi třeba na polích nepřeje intenzivní hnojení,“ vysvětlila antropoložka Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Jana Kuljavceva Hlavová.

@Janovas_Witness Seeing Sephiroth excited made Vincent's heart warm. As a boy, he'd enjoyed camping with his father… https://t.co/YA3SK0MCEp

— Vincent Valentine Mon Jul 19 03:01:00 +0000 2021

Kostry se v minulých dnech vyzvedly, poputují do laboratoří zmíněného ústavu. Umyjí se a zkompletují. „Určím věk a pohlaví u dospělých jedinců, budu zkoumat nějaká případná zranění či anomálie na kostech, které by pomohly určit, jak tito lidé zemřeli nebo zda patřili do jedné rodiny,“ sdělila Hlavová.

Podbořany a okolí jsou z archeologického hlediska bohatá lokalita. Dá se srovnat s Poohřím či Polabím, tedy s částmi Čech, které spadají do takzvané staré sídelní oblasti. Je v ní doložená kontinuální přítomnost člověka od mladší doby kamenné, tedy zhruba sedm tisíc let.

Nález čtyři tisíce let staré vesnice ukazuje, jak tehdejší lidé žili. V místě budoucího podbořanského sběrného dvora se našly pozůstatky nadzemních i částečně zahloubených domů a kruhové jámy, které se používaly jako zásobnice obilí. Archeologové odkryli i zbytky pece na keramiku. „Okolní krajina v době bronzové nebyla nijak výrazně odlišná od té dnešní, byla už odlesněná. Samozřejmě neexistovaly obrovské lány polí, tehdejší lidé měli drobnější políčka,“ popsal Vojtěch Peksa. V krajině je střídaly lesy a pastviny. Složit mozaiku, jak vypadala, pomáhají analýzy nalezených makrozbytků přírodních materiálů z tehdejší doby. „Budeme je zkoumat i nyní. Naše znalosti o tehdejší krajině Podbořanska se tak zase posunou,“ sdělil Peksa.

Nález sídla ze starší doby bronzové podle něj potvrdil, že prostor mezi centrem Podbořan a nedalekým vrchem Rubín byl kontinuálně osídlen od mladší doby kamenné. „Je to obrovský sídelní prostor, kde se střídá jedna pravěká kultura za druhou. Lokalita byla velmi výhodná k osídlení. Nacházejí se tu úrodné půdy, blízko teče Dolánecký potok, krajina je otevřená na jih,“ popsal Peksa. Archeologové objevili nálezy z mladší doby kamenné, bronzové, z dob Keltů, Germánů, Slovanů. V lokalitě severovýchodně od centra města se přerušilo osídlení ve 12. století, základem pro dnešní Podbořany se dá považovat vesnice, která vznikla ve 13. století na návrší kolem kostela svatého Petra a Pavla.

Ze zmíněné oblasti mezi Podbořany a Rubínem pochází jeden z nejhezčích místních archeologických nálezů, a to hrob z pozdní doby kamenné tzv. michelsberské kultury. U lidských ostatků byl uložen pohár ve tvaru tulipánu. Takových nálezů z Čech je poměrně málo, zmíněná kultura se rozvíjela hlavně v Německu. „Věřím, že hrob bude jednou v Podbořanech vystavený,“ sdělil Vojtěch Peksa s tím, že v oblasti se také našla římská mince z 2. století.