• 30/06/2022
• Podle wizewebsite
• 503 Pohledy

Minimální mzda vzroste na 15 200 korun. Co růst ovlivní a kdo vydělá<

Ve většině vyspělých zemí světa se minimální mzda pravidelně každoročně zvyšuje v závislosti na ekonomickém vývoji. Česko přitom patří mezi země, kde v posledních letech rostla minimální mzda nejvíce.

Od roku 2015, kdy činila 9 200 korun, se zvyšovala každoročně. V letech 2015 až 2021 tak cena levné pracovní síly narostla o 6 000 korun. Růst minimální mzdy však zaměstnavatelům značně zvyšuje mzdové náklady pro pomocné práce.

„Zvýšením minimální mzdy o 600 Kč stoupnou mzdové náklady o 803 korun, neboť zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance nad rámec hrubé mzdy i povinné sociální a zdravotní pojištění v souhrnné výši 33,8 %,“ dodává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Zdravotní pojišťovny si polepší

Každoroční zvyšování minimální mzdy je vždy pozitivní zprávou pro zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojištění za zaměstnance, kteří nejsou současně státními pojištěnci (například penzisté nebo studenti), musí být totiž zaplaceno vždy alespoň z minimální mzdy. V roce 2021 tedy v částce alespoň 2 052 korun (15 200 Kč krát 13,5 %), přičemž zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 9 % a zaměstnanci 4,5 % z hrubé mzdy.

Co ještě ovlivňuje minimální mzda

Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, za které neplatí současně zdravotní pojištění stát, s hrubou měsíční mzdou nižší než 15 200 korun tak budou platit více na zdravotním pojištění, neboť dopočet do částky 2 052 Kč půjde na jejich vrub.

„Zdravotní pojištění placené zaměstnancem pracujícího na zkrácený úvazek s hrubou mzdou ve výši 13 600 korun činí v letošním roce 747 korun, v roce 2021 to bude 828 korun, zaměstnavatel bude nadále platit 1 224 korun,“ vypočítává Ivanco.

Zvýšení odvodů zdravotním pojišťovnám se ovšem netýká jen těch, kdo pracují za minimální mzdu. Týká se i lidí, kteří nemají zdanitelné příjmy a hradí si odvody ze svého v pravidelných měsíčních platbách.

„Osobami bez zdanitelných příjmů (OBZP) jsou například nezaměstnaní občané neevidovaní na úřadu práce nebo studenti starší 26 let. Měsíční platbu mají přitom povinnost platit vždy do 8. dne následujícího měsíce,“ přibližuje Ivanco.

Částka zdravotního pojištění je pro všechny bez zdanitelných příjmů stejně vysoká, bez ohledu na rodinnou či životní situaci a činí 13,5 % z minimální mzdy.

„V roce 2021 budou muset osoby bez zdanitelných příjmů platit měsíční zdravotní pojištění v částce 2 052 korun, zatímco v letošním roce to bylo 1 971 korun,“ doplňuje daňová poradkyně.

Rodiče, kteří budou chtít čerpat daňový bonus, budou muset vykázat vyšší příjmy. Pro možnost čerpání daňového bonusu je totiž nutné mít roční aktivní příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Zatímco za rok 2020 je potřeba mít příjmy v částce 87 600 korun (14 600 krát 6 = 87 600 Kč), v roce 2021 již ve výši 91 200 korun (15 200 krát 6 = 91 200).

Nárok na daňový bonus vzniká v případě, že daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu fyzických osob. „Daňové zvýhodnění na děti může uplatnit pouze jeden z rodičů, proto je vhodné vypočítat, kdo z nich v plné výši využije daňové výhody,“ upozorňuje Ivanco.

Spolu se zvýšením minimální mzdy se zvýší školkovné, tedy maximální možná sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení. Zatímco v letošním roce činila tato sleva 14 600 korun, v roce 2021 se zvedne na 15 200 korun za rok na jedno dítě.

Na růstu minimální mzdy vydělají také důchodci. Minimální mzda totiž ovlivňuje i výši, ve které jsou daňově osvobozeny vyplácené důchody.

„V daňovém přiznání za rok 2020 jsou osvobozeny důchody do výše 525 600 korun, kdežto v roce 2021 budou osvobozeny pravidelně vyplácené důchody až do výše 547 200 korun, což odpovídá měsíčnímu důchodu ve výši 45 600 korun,“ uzavírá Gabriela Ivanco z Mazars. Daňové starosti se zdaněním důchodu tak budou mít penzisté jenom ojediněle.

Dosavadní minimální mzda 14 600 korun je výsledkem kompromisu: