• 17/04/2022
• Podle wizewebsite
• 680 Pohledy

Mami, bolí mě v krku! Jak poznáte angínu. A pomůžou vždy antibiotika?<

Hlavní „sezóna“ onemocnění angínou je v období od listopadu do dubna. Nahrává tomu sychravé a proměnlivé počasí a rovněž fakt, že trávíme většinu času v uzavřených prostorech, kde se bakterie a viry snadněji šíří.

VIDEO: Trápí vás bolest v krku? Víme jak se jí zbavit!

„Angína, společně s bronchitidou neboli zánětem průdušek a zánětem středního ucha (který sice způsobují bakterie, ale propuká v návaznosti na virové onemocnění, nejčastěji rýmu), patří mezi nejčastější bakteriální infekce, které postihují děti předškolního a školního věku,“ vyjmenovává celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec.

Co tuto nepříjemnou a poměrně bolestivou nemoc způsobuje a proč některé děti postihuje doslova každou chvíli? Potíže se vrací zpravidla z důvodu oslabené imunity nebo jednoduše proto, že nemoc nebyla důsledně doléčena. Nikdy proto nepodceňujte dobu, kterou má pobývat malý pacient v klidu v posteli, neukončujte předčasně léčbu a dbejte i na potřebnou následnou rekonvalescenci. Nejvíce dětí se s angínou potýká během zimy a na začátku jara.

Angínu způsobují bakterie i viry

Jde o akutní infekční zánět krčních mandlí, který je způsoben nejčastěji streptokokovou bakterií, někdy ale bývá tato infekce i virového nebo vzácněji také mykotického (plísňového) původu. Oproti tomu „běžné“ nachlazení je akutním virovým zánětem horních dýchacích cest.

Jak poznat, kdy jde skutečně o angínu? „Hlavní klinické příznaky bakteriální i virové angíny jsou obvykle silná bolest v krku, bolest při polykání a teplota nebo horečka. Sliznice patra i mandlí bývá zarudlá, mandle mohou být zvětšeny a doprovázené bílými povlaky. Rozlišení při fyzikálním vyšetření nebývá jednoznačné, u bakteriální angíny pozorujeme častěji zvětšené krční uzliny, virová angína je zase více spojená s kašlem, rýmou a zánětem spojivek,“ popisuje MUDr. Silvie Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce.

Po viróze hned zpátky do školky? Nepodceňujte čas na doléčení!

Bakteriální angína, způsobená streptokokovými bakteriemi ze skupiny Streptococcus pyogenes, se může někdy rozvinout i ve spálovou angínu, jejímž typickým projevem je u citlivějších jedinců také spálová vyrážka. Tu způsobují toxiny, které do krve uvolňují přítomné bakterie.

Příznaky angíny jsou:

Spálová angína u dětí může mít různý průběh, antibiotika jsou nutností

Diagnóza: spolehlivě napoví výtěr z krku

Lékař pozná angínu podle výše zmíněných klinických příznaků, ke kterým můžeme přidat ještě zvětšení lymfatických uzlin, chrapot, bolesti hlavy nebo bříška, celkovou únavu a schvácenost. Pokud není možnost pomocných vyšetření, existuje i skórovací schéma k určení větší pravděpodobnosti bakteriální infekce při splnění určitých daných kritérií. Často se rodiče v ordinaci pediatra ptají na tzv. CRP test. Ten dokáže odlišit bakteriální infekci od virové, nejpřesnější (až z 90 %) je ale mikrobiologické vyšetření (stěr ze sliznice a kultivace vzorku) nebo rychlý diagnostický ambulantní test (tzv. streptest).

Angína se léčí antibiotiky

Onemocnění je zapotřebí léčit včas, při jeho přecházení totiž mohou vzniknout vážné komplikace. Při angíně musí obvykle lékař nasadit léčbu pomocí antibiotik. „Léčit angínu doma, bez návštěvy lékaře, rozhodně nedoporučuji. Jakmile se objeví nesnesitelná bolest v krku a horečka, je třeba vyhledat praktického lékaře, pediatra, který dítě vyšetří a určí vhodný způsob léčby. Neléčená angína způsobená streptokokem může poškodit srdce, ledviny nebo klouby,“ varuje praktický lékař MUDr. Josef Štolfa.

Zápal plic u dětí: Jak vzniká a je nakažlivý? Tohle jsou jasné příznaky

Antibiotika jsou léky na předpis určené výhradně pro léčbu bakteriálních infekcí. Proti virovým onemocněním nejsou účinná a pouze lékař dokáže rozpoznat bakteriální infekci od virové a zvolit nejvhodnější léčivý přípravek. K tomu je potřeba odebrat vzorek krve, moči nebo tkáně a poslat jej na rozbor do mikrobiologické laboratoře, kde určí přesný typ bakterie a podle toho doporučí vhodnou léčbu. V řadě případů se ale lékaři spoléhají na své zkušenosti a předepíší antibiotika jen na základě vnějších, okem rozpoznatelných příznaků, aby mohli léčbu infekce zahájit co nejdříve.

Zánět středního ucha: Jak se projevuje a léčí? A je skutečně nutné ouško „píchnout?“

Léčba: dodržujte pokyny lékaře!

Pokud vašemu dítěti antibiotika byla předepsána, důsledně se řiďte pokyny lékaře. Léky je potřeba užívat pravidelně, dodržujte přesně intervaly mezi jednotlivými dávkami a nevysazujte je ihned, jak se potomkovi uleví. Pokud vám lékař antibiotika nepředepíše, v žádném případě sami nenasazujte antibiotika, která vám byla předepsaná v minulosti a zůstala nedobraná či byla určena pro někoho jiného.

Antibiotika pokaždé nepomohou

Léčba angíny za pomoci antibiotik je na místě, zaberou ale jen v případech bakteriální nákazy. Pokud se prokáže bakteriální původ infekce, hlavně streptokok skupiny A, lékem první volby je jednoznačně penicilin (v případě, že je na něj dítě alergické, pak jiné antibiotikum). „U virové angíny pomůže symptomatická terapie, tedy úleva od nepříjemných příznaků. Vhodné je kloktání roztoků k tomu určených, dezinfekční tablety, nedráždivá strava, dále samozřejmě dostatek tekutin a vitaminů, nosní kapky pro uvolnění dutin a odpočinek, tedy klidový režim,“ vysvětluje MUDr. Bajová.

Pokud si dítě stěžuje na silnou bolest v krku, ulevit může Priessnitzův obklad (studený zábal, který urychluje hojivé procesy v těle), ke snížení teploty poslouží běžné léky (nejlépe ve formě sirupů) obsahující látky paracetamol nebo ibuprofen, výborným pomocníkem při léčbě jsou rovněž kloktadla (u starších dětí).

7 tipů, jak se po léčbě antibiotiky dostat opět do formy

Léčbu angíny nepodceňujte!

Lékaři apelují na rodiče, aby podávali dětem antibiotika správně. Nejvhodnější formou pro kojence a malé děti jsou antibiotické sirupy. Podávají se mnohem lépe než klasické tablety a lze je také jednodušeji dávkovat podle hmotnosti dítěte. „Je důležité, aby rodiče striktně dodržovali předepsané dávkování a dobu podávání. Dávku nelze samovolně snižovat ani ke konci léčby, zrovna tak nelze zkracovat dobu podávání antibiotik – důsledkem může být návrat infekce nebo další komplikace,“ upozorňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.

Pokud dojde k mírnému prodloužení dávkovacího intervalu, je potřeba chybu hned napravit a pokračovat v nastaveném dávkování.