Když jsme se sFrantiškem (39) brali, unikla mi jedna zásadní věc. Vztah mezi ním a jeho matkou. Buď jsem byla úplně slepá, nebo to celé dobře skrýval. Po letech, kdy musím u Františka bojovat o místo na slunci, mi došlo, že nikdy nevyhraji. Jeho matka Irena bude vždycky nejzásadnější ženou vjeho životě.
Mohlo by Vás zajímat:Možná jsem to celé přehlédla proto, že na mě byla Irena od začátku milá. Hned mě přijala jako partnerku svého syna. Nikdy mě za nic nekritizovala, naopak. Ve všem mě chválila a dodávala mi odvahy do manželského svazku. Tehdy jsem si myslela, jak jsem to s tchyní vyhrála. Byl to klam, který jsem prokoukla až později.
Když byl František malý, jeho otec od nich odešel. Tam to celé vzniklo. Ta silná vazba syn – matka. Irena na něj byla sama, zajišťovala jim existenci. Často neměli peníze, topili se vdluzích. Ona ale nakonec všechno zvládla. František si kní vytvořil pouto, které podle mého přesahuje zdravý rozum. Neučiní bez ní zásadnějšího rozhodnutí.
To až po letech jsem se dozvěděla, že se ptal Ireny, jestli si mě má brát. Kdyby řekla ne, dnes spolu nejsme. Všechno sní řeší. A když říkám všechno, myslím úplně všechno. Chod domácnosti, peníze, výchovu dětí, jídlo, a dokonce i sex. Musím si to říct nahlas. Můj manžel řeší náš sex se svojí matkou. Že to není vpořádku?
Mohlo by Vás zajímat:A ještě ke všemu mi to sám nepřizná. Vše se musím dovědět od Ireny. Jakmile se Frantovi něco nezdá, volá matce. Ta pak ,,nenápadně“ volá mně. Vyptává se, jak je možné, že mě tak často bolí hlava. Pak zabrousí na téma ložnice a jestli spolu spíme. Nejprve mi to nedocházelo, dělala to tak bravurně, že ve mně vzbudila pocit toho, že o mě jeví zájem.
Pravda je ale jinde. Když má Franta nějaké potíže, nejde za mnou. Běží za matkou, svěřuje se jí a hledají řešení. Já se to dovídám později, nebo vůbec. Velmi mě to trápí, takže jsem se na to manžela zeptala. ,,Proč nejdeš za mnou? Jsme přeci manželé. Ráda tě vyslechnu a pomůžu ti. Mně můžeš věřit,“ naznačila jsem.
,,To se těžko vysvětluje. Máma mě zná nejlíp. Vždycky ví, co říct a udělat. Stebou to nemá nic společného,“ zněla jeho odpověď. ,,Mě se to ale dotýká. Jak mi asi je, když jdeš radši za matkou než za vlastní manželkou?“ opáčila jsem. Bylo nutné, abych to řešila sIrenou. Věděla jsem, že je to rozumná ženská. Věřila jsem, že pro mě bude mít pochopení.
Mohlo by Vás zajímat:Od ní ale přišla stejná odpověď. ,,My máme sFrantou výjimečný vztah. Vyrůstal bez otce. Vždycky jsem mu kladla na srdce, že já jsem jeho opora. Berlička, vrba. Nesmíš si to tak brát. Vždycky to tak bude,“ vyložila karty na stůl. Závěr je takový, že ani jeden znich nechápe, jak mi je. Obcházejí mě, naše problémy řeší oni dva spolu.
I děti dají víc na babičku Irenu než na mě. Už to nejde napravit, kostky byly vrženy. Musím se smířit stím, že vnašem manželství budu vždycky hrát druhé housle.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační.Máte podobnou zkušenost?Svěřte se nám se svým příběhem,napište naredakce@lifee.cz.