• 13/02/2023
• Podle wizewebsite
• 382 Pohledy

Je mu 25 let a hledá lidem zapomenuté miliardy z kupónové privatizace<

Daniel Surmař chce lidem vrátit to, co jim léta patří. Když začal zkoumat problematiku kupónové privatizace, ihned si uvědomil, že je tu určitě spousta lidí, kteří mají nárok na majetek, ale je třeba v rodině už dávno zapomenutý.

Navrhl proto technologický fintech projekt Zapomenuté miliardy, který dokáže rychle zjistit, zda lidem neleží někde peníze ladem. Na svůj záměr dostal od akcelerátoru investici ve výši 25 milionů korun, i přestože projekt bude krátkodobý. Běží totiž pouze do začátku října.

Danieli, co vás vedlo ke vzniku tohoto projektu? Jak jste na tento nápad přišel, kde vznikla ta původní myšlenka?

Původní myšlenka vznikla asi před rokem, kdy jsem na internetu narazil na články, které se věnovaly kupónové privatizaci, a mě v nich zarazilo, že stále někde ladem leží více než deset miliard korun v akciích a pohledávkách, které patří až stovkám tisícům Čechů. A podivil jsem se nad tím, že po těch třiceti letech od spuštění kupónové privatizace to nikdo stále nevyřešil. Proto jsem začal zjišťovat více informací, jak to probíhalo, proč to tam stále leží a v tu chvíli jsem dostával jakýsi obrys nápadu, jak tento problém vyřešit. A jelikož jsem z technologického průmyslu, tak jsem samozřejmě už v té době přemýšlel nad nějakou jednoduchou online službou, kdy bychom pomocí moderních technologií tento zapomenutý hodnotný majetek z kupónové privatizace zase našli a vrátili lidem, kterým patří.

Říkáte, že máte zkušenosti z technologického průmyslu, nicméně jedná se pořád o cenné papíry. Jaké vy osobně máte zkušenosti s burzou a cennými papíry?

Jsem otcem myšlenky, což znamená, že vždy vidím problém a hledám řešení, jak ho jednoduše pomocí technologií vyřešit.

Dobře, ale to mi neodpovídáte na moji otázku. Zajímá mě, jakou máte osobní zkušenost s burzou a cennými papíry?

S burzou a s cennými papíry, na můj věk, mám zkušenosti menší. Na druhou stranu mám kolem sebe tým lidí, kteří se tomu věnují už několik let, mají v tom dostatečnou zkušenost a profesionalitu.

Říkal jste „na můj věk“, kolik vám je let, jestli se mohu ptát?

Je mi 25 let.