• 11/06/2022
• Podle wizewebsite
• 478 Pohledy

Vylepšit pracovní oděvy v zemědělství. Návrhářka Vendula Niklová pokračuje v rodinné tradici a řeší podobu oblečení, které se již léta nemění<

Není to ještě ani rok, co jste obhájila svou diplomovou práci. Kam se Vaše tvorba od té doby posunula?

VENDULA: Musím říct, že svoje vlastní autorské práce teď tak trochu upozaďuji. Momentálně pracuji na několika různých projektech, učím se tím komunikovat a pracovat jak s klienty, tak se zadavateli, spolupracovat a spoluutvářet kolekce, dělat kompromisy a sbírat zkušenosti. To teď vnímám jako nejdůležitější. Asi to bude tím přechodným obdobím, kdy opustíte školu a zjistíte, že to vše funguje trochu jinak, než jste si představovali během studií. Rozhodně to ale neznamená, že se ke své tvorbě nevrátím. Důležité pro mě je, aby mě tvorba bavila a viděla jsem v ní smysl, ať už dělám svou autorskou tvorbu nebo spolupracuji s někým jiným.

Jeden z realizovaných outfitů uzpůsobených výrobě AGRO Haná | Zdroj: diplomová práce Venduly Niklové

Vaše diplomová práce se zabývá tématem uniforem v zemědělství, měla jste na začátku k tomuto oboru osobní vztah, nebo jste principy objevovala "za běhu"?

VENDULA: Témata jako je funkčnost a uniformita mě vždy zajímaly. V naší rodinné dílně se několik let šily pracovní oděvy a firemní uniformy. Měla jsem tak možnost setkat se s různými typy funkčních materiálů, které mají specifické přidané vlastnosti a jsou vyráběny přímo na zakázku a pro konkrétní činnost – kvůli bezpečnosti, nebo aby práci zjednodušili.

Zabývala jsem se také problematikou automatizace, a to mě vedlo k zamyšlení, jestli lze pracovní oděvy, které se beze změn používají již řadu let a dobře fungují, vůbec udělat jinak. Zda je nutné kvůli modernizaci a změně náplně práce pracovní oděv upravit.

Návrhy modelů pro jednotlivá povolání z kolekce Uniforma nové generace / Sklizeň | Zdroj: diplomová práce Venduly Niklové

Uniformy jste vytvářela ve spolupráci s AGRO Haná, dostali jste se k tomu otestovat modely v praxi?

VENDULA: V AGRO Haná mi pomohli vytvořit základ, na kterém by se dalo dobře stavět. Práce je postavená převážně na potřebách pro takovýto typ provozu, ale některé modely by pravděpodobně ještě v provozu neobstály. Realizováno bylo šest nejdůležitějších funkcí z celého procesu (např. vyvazovač, spouštěč, pracovník expedice…). Na těchto příkladech se dalo dobře sledovat, jak se způsob práce vyvíjí a od čeho se dá původní oděv okleštit.Například klasické montérky se už v podstatě nesmí používat z bezpečnostních důvodů (v prostředí vertikálních farem se můžete snadno zachytit, nebo zavadit o rostliny a tím je poškodit…). Celá návrhová řada měla asi 13 outfitů, některé už však neodpovídaly konkrétním funkcím. Jednalo se o volnější návrhy, ale pracovala jsem se stejnými prvky a technikami, jež jsem využívala v celém procesu.

Návrhy volných modelů | Zdroj: diplomová práce Venduly Niklové

V dnešní době je hodně aktuální téma udržitelnosti. Jak se vůči tomuto trendu vymezujete?

VENDULA: Myslím, že jedním z hlavních parametrů udržitelnosti je správný výběr oděvu, aby sloužil dobře a co nejdéle. Je to o přístupu nakupujícího – i kdyby byl ve finále produkt vyrobený z plastu, může být udržitelný, pokud ovšem vím, že mi bude sloužit dlouho a dobře. Bohužel mám občas pocit, že se z udržitelnosti stal pouhý trend, na který lidé slyší a začala se vytrácet jeho podstata. Osobně své věci šiji v Česku a materiály se snažím vybírat převážně české výroby, pokud je to možné.

Vendula Niklová při práci na modelu pro Iris van Herpen Autumn / Winter Haute Couture collection 2018 | Zdroj: archiv Venduly Niklové

Co říkáte na stáž u Iris van Herpen? Mnozí tvrdí, že je to velká výzva a že je tato spolupráce velmi náročná. Ovlivnila stáž Vaše smýšlení o módě nebo přístup k ní?

VENDULA: Náročné to je, ale zvládnout se to určitě dá. Pracuje se každý den, cca měsíc před Fashion Weekem už i víkendy a dlouho do noci. Musím říct, že i když to bylo kolikrát opravdu úmorné, celý tým byl pro mě velkou motivací. Všichni ti lidé tam vědí, co chtějí a proč tam jsou, dávají do toho všechno a fakt makají. Většina týmu Iris jsou stážisti, přičemž celý tým má dohromady cca 10 lidí, takže má každý celkem velkou zodpovědnost. Stážista nastupuje do studia tak, aby byl u vzniku celé kolekce, v několika prvních dnech si vás oťukají, zjistí, co vám jde nejlépe, a to je pak vaše zodpovědnost téměř po celou dobu, kdy kolekce vzniká. Stážisti jsou z různých oborů od módy a textilu po grafiky a designéry. Já třeba pracovala hlavně s formou – aranžování, hledání tvaru a střihy.

Co mě dost fascinovalo, bylo to, že když ty věci znáte jen z fotek a videí, nenapadne vás, že velkou část těch věcí bychom zvládli vyrobit i doma na koleně bez jakýchkoli speciálních technologií. Je to jenom o náročném a dlouhém procesu, zkoušení, vývoji, testování, komunikaci a o tom, naučit se na věci koukat i z trochu jiného úhlu než jsme zvyklí.