• 15/09/2022
  • Podle wizewebsite
  • 403 Pohledy

České noviny Počet zemřelých loni v ČR převýšil počet narozených o 20.000<

Praha - V České republice v loňském roce, který poznamenala epidemie koronaviru, zemřelo zhruba o 20.000 lidí více, než se narodilo. Je to nejvyšší převaha počtu zemřelých nad počtem narozených od roku 2000. Předběžné výsledky dnes na on-line prezentaci představil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet obyvatel Česka se loni zvýšil o 7838 na 10,702 milionu. Přírůstek byl podstatně nižší než v předchozích letech a zajistila ho pouze zahraniční migrace. Meziročně loni ubylo narozených, sňatků a rozvodů.

V Česku loni zemřelo 129.289 lidí, což je nejvíce od roku 1987. Proti roku 2019 počet vzrostl o 15 procent, nejvíc u lidí nad 75 let. Úmrtnost se u mužů zvedala od středního věku, nejvíc pak mezi 75 a 89 lety. U žen se zvýšila především po osmdesátce.

Život v Česku se loni zkrátil. Muži mají šanci žít o rok a ženy o 0,7 roku méně. V roce 2019 se podle údajů ČSÚ měli muži naději dožít 76,3 roku a ženy 82,1 roku. V minulých letech se doba dožití každý rok protahovala. Česko se tak kvůli epidemii loni vrátilo zhruba o sedm let zpátky do roku 2013, vyplývá z dat ČSÚ. V roce 2019 měli pětašedesátiletí Češi před sebou podle údajů 16,29 roku a Češky 19,94 roku. Loni se pětašedesátníkům délka života zkrátila o 1,1 roku a pětašedesátnicím o 0,8 roku. Ve vyšším věku je podle vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerové zkrácení ještě větší.

Proti roku 2019 loni zemřelo o 16.900 lidí víc, většina z nich v posledním čtvrtletí. Tehdy Česko procházelo podzimní vlnou epidemie. Celkem evidují statistici za minulý rok 129.300 zemřelých. Nejvíc z nich bylo v listopadu, a to 15.800. V říjnu a prosinci se počet dostal shodně na 14.200. Zemřelých přibylo ve všech věkových kategoriích nad 30 let. Ve věku mezi 80 a 84 lety zemřelo o 3600 lidí víc, ve věku mezi 75 a 79 lety pak o 3400 víc.

České noviny Počet zemřelých loni v ČR převýšil počet narozených o 20.000

Zemřelých přibylo ve všech krajích. Ve Zlínském kraji počet meziročně vzrostl o 24 procent, v Karlovarském a Olomouckém o 18 procent. Nejmírněji se zvedl v Plzeňském kraji a Praze, a to o 11 a 12 procent. Za krajovými rozdíly podle Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky jsou věkové složení obyvatel, dostupnost zdravotní péče i počet nakažených. "Úmrtnostní poměry jsou různorodé. Zlínský kraj, kde je zvýšení nejvyšší, patří mezi nejstarší kraje," řekla Němečková.

V Česku se loni narodilo 110.200 dětí, tedy o 2000 méně než v předchozím roce. Byl to třetí roční pokles v řadě. Na svět tak přišlo zhruba o 20.000 dětí méně, než kolik lidí zemřelo. Podle statistiků je loňský úbytek od roku 1947 po poválečné stabilizaci počtu obyvatel mimořádný, a to nejen svou výší, ale i příčinou. "Loňský úbytek je sice obdobný jako ve druhé polovině 90. let minulého století, tehdy ale příčinou bylo to, že se rodilo málo dětí. Loni byl vysoký počet zemřelých," podotkla Štyglerová.

Průměrný počet dětí na ženu se nezměnil. Zůstal na hodnotě 1,71. Do věku rodičů se dostává slabší generace z 90. let, počty narozených jsou proto nižší.

Podle statistiků loni pokračovalo stárnutí české společnosti. Seniorů nad 65 let přibylo. Jejich podíl překročil dvacetiprocentní hranici. Bylo jich 2,16 milionu. Osob v aktivním věku naopak ubylo na 6,82 milionu.

Počet sňatků v ČR loni po šesti letech každoročního růstu meziročně klesl o 9455 na 45.400. Nejméně svateb bylo v březnu, a to pod 700. Podle Štyglerové je to nejméně v poválečné historii. Statistici poukazují na to, že na jaře se obřady kvůli celonárodní uzávěře nemohly konat, na podzim pak byly omezené.

Meziročně ubylo o 2400 rozvodů, tedy o desetinu. Úřady loni ukončily 21.700 manželství. Největší meziroční pokles počtu statistici zaznamenali v březnu až květnu, méně výrazně pak i v listopadu. Nejvyšší nárůst byl naopak v červnu. Rozvodem končilo loni téměř 41 procent manželství, v dvou předchozích letech to bylo 45 procent.

Počet obyvatel se loni zvedl v pěti ze 14 krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst největší ve Středočeském kraji a Praze. Třetím nejlidnatějším krajem republiky se stal Jihomoravský kraj. Odsunul tak Moravskoslezský kraj.

Do země se přistěhovalo 55.661 cizinců, naopak 28.734 lidí zamířilo z Česka za hranice. Česko tak získalo 26.927 obyvatel. V meziročním srovnání to bylo téměř o 40 procent méně. O přírůstek se postarali nejvíc lidé z Ukrajiny, přibylo jich 16.000. Úbytek byl největší u cizinců z EU. Podle statistiků to částečně souviselo se změnou zákona o pobytu cizinců.

    demografie ČSÚ 2020

    Autor: ČTK

    FacebookTwitter

    Vytisknout

    Reklama