Věděli jste, že prase je stejně inteligentní jako vaše tříleté dítě?<

Vědci zjistili, že kognitivní schopnosti prasat se dají přirovnat k úrovni tříletých dětí. Autoři studie doufají, že její výsledky donutí lidi jinak přemýšlet o takových zvířatech, která jsou tradičně považována za maso.

„Ukázalo se, že prasata mají řadu kognitivních schopností podobně jako ostatní vysoce inteligentní druhy, například psi, šimpanzi, sloni, delfíni, a dokonce i lidé,“ říká neurolog lori Marino z univerzity Emory. „Jsou to dostatečné vědecké důkazy pro to, abychom přehodnotili náš celkový vztah k nim.“

Kognitivní schopnosti jako tříleté dítě

Vědci k tomuto závěru dospěli poté, co zanalyzovali desítky studií týkajících se prasat a jiných zvířat a porovnali jejich výsledky. Celkově lze říci, že výzkumy naznačují, že prasata mají vynikající dlouhodobou paměť a jsou schopna řešit bludiště a další testy, které vyžadují lokalizaci objektů. Dokážou také pochopit jednoduchý symbolický jazyk a naučit se složité kombinace symbolů a objektů. Několik studií ukázalo, že prasata jsou dokonce chytřejší než psi a kočky a umí řešit problémy rychleji než mnozí primáti. Jejich kognitivní schopnosti se dají přirovnat ke schopnostem tříletých dětí. Když je jim dána příležitost žít mimo přeplněné velkochovy, prasata jsou zvídavá a tvoří si přátele stejně jako my.

Dobrá paměť a empatie

Ve studii z roku 2009 na univerzitě v Cambridge byl prasatům, která se dříve seznámila se zrcadlem, ukázán talíř s jídlem. K němu se zvířata mohla dostat jen za pomoci zraku, nikoli čichu a musela pochopit, že v zrcadle je pouze jeho obraz a že jídlo tedy není za zrcadlem. Musela si také zapamatovat celý prostor, ve kterém se nacházela. Podle výzkumníků si prasata ráda hrají a často předstírají bojování stejně jako psi. Mají komplexní společenský život, často se učí od sebe navzájem a spolupracují, jsou také schopna empatie.

Další výzkumy se zvířaty

Emoční inteligenci mají například i vrány a havrani. Konrad Lorenz zjistil ve výzkumné stanici v Rakousku, že tito ptáci utěšují jiné, když jsou ve stresu po boji. Havran si sedne vedle smutného zvířete tak, že se jejich těla dotýkají, a občas mu i uhlazuje peří. Také u myší se ukázalo, že jsou schopné odhalit bolest druhých, ale utěšují jen své příbuzné. Garet Lahvis, odborný asistent na univerzitě v Oregonu, říká: „Myši jsou schopné složitější formy empatie, než bychom kdy vůbec předpokládali.“ Sojky zase podle kalifornské univerzity „pohřbívají“ své kamarády. Létají nad mrtvým tělem, kvílí a pískají, což může být příčinou smutku.

Profesor Broom z univerzity v Cambridge říká: „Pokud budou zvířata společensky uznána jako inteligentní bytosti, je větší pravděpodobnost, že přestanou být považovaná za stroje na potravu a začne s nimi být zacházeno jako s citlivými stvořeními.“

Čtěte také:

V patnácti se kluk z farmářské rodiny rozhodl vymýtit továrny na smrt

Romana Šonková: Lidé by měli vědět celou pravdu o živočišných potravinách

Známe skutečnou cenu levného masa

foto: Shutterstock, zdroj: Animal Equality