Příběh Jirky: Manželka je po rodičovské jak utržená z řetězu
  • 07/01/2023
  • Podle wizewebsite
  • 40 Pohledy

Příběh Jirky: Manželka je po rodičovské jak utržená z řetězu<

Vždy mi imponovaly ženy, které si šly za svým, kromě hezké tváře měly i charisma, byly samostatné, cílevědomé, chytré... Takovou ženu jsem chtěl mít i po svém boku. A takovou ženu jsem si i našel. Dnes vím, že jsem udělal největší hloupost svého života. Kdybych si vzal tzv. domácí puťku se smyslem pro rodinu, byl bych určitě mnohem šťastnější a spokojenější.

Máma se otci ve všem podřizovala

Napište svůj příběh i vy

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

Jsem jedináček a žil jsem v rodině, kde největší autoritou byl můj otec. Ještě žije, maminka bohužel už ne. Denně jsem měl před očima, jak máma plní všechna jeho přání, jak je doma naklizeno, navařeno. On byl pánem tvorstva, ona jeho služkou, aspoň tak jsem to, jak jsem dospíval, cítil. Maminka byla hrozně hodná, milá, ale žila v jeho stínu. Měla jenom mě, žádné kamarádky, byla buď v práci (pracovala kousek od našeho domu v obchodě jako prodavačka), nebo doma. Táta nesnesl, aby někde courala, jak se kolikrát vyjádřil, vyžadoval denně teplé večeře, netoleroval by jí, kdyby chtěla nějakou kamarádku navštívit nebo aby někdo přišel k nám. A ona ho poslouchala. Navíc je dost velký cholerik, takže u nás bylo často hodně hlučno.

Když jsem dospěl, odešel jsem do Prahy na školu a domů jsem se vrátit nechtěl. Maminka rok po mém odchodu zemřela, měla rakovinu, bohužel se na ni přišlo, když už bylo pozdě. Hodně mě to vzalo, dodnes mám tátovi za zlé, že má na jejím předčasném odchodu svůj podíl viny. Také se příliš nevídáme. Sám sobě jsem tenkrát slíbil, že žena, kterou si jednou vezmu, bude mít se mnou úplně jiný život, dám jí prostor, budu pyšný na její úspěchy.

Žena s vlastním názorem

A takovou ženu jsem si i našel, spolužačku na vysoké. Simona mi imponovala od prvních chvil. Moc hezká a chytrá. Navíc byla neustále obklopena přáteli, bylo vidět, že je oblíbená. Dali jsme se v menze do řeči, na nic jsem nečekal, pozval jsem ji do klubu na promítání jednoho filmu. Pak jsme si o něm dlouhé hodiny povídali a já zjistil, že Simona je přesně tou ženou, kterou chci mít po svém boku. Žena s vlastním názorem, která má přehled, myslí jí to a chce v životě něco dokázat.

Chodili jsme spolu asi rok a půl, než jsme začali mluvit o společném životě, o svatbě. Simona mi tenkrát řekla, že proti svatbě nic nemá, i když na ní rozhodně netrvá. Byla vlastně spíš mým přáním. A byl jsem to i já, kdo jako první začal o dětech. Ne, že bych je musel mít hned, ale jednou bych se jim rozhodně nebránil. Simona však řekla, že o dětech se zatím bavit nebudeme. Prý máme ještě moře času.

Příběh Jirky: Manželka je po rodičovské jak utržená z řetězu

Manželský život byl fajn. Klapalo nám to, chodili jsme do práce, měli jsme kolem sebe spoustu kamarádů, se kterými jsme trávili hodně času. Také jsme pochopitelně byli i spolu sami dva. Nic nás neomezovalo, na nikoho jsme se nemuseli ohlížet, zkrátka manželský život nám svědčil. Jenže já pomalu začal toužit po dítěti, kamarádi i kolegové se postupně stávali otci a většina si to nemohla vynachválit. Ovšem Simoně se do toho moc nechtělo. Důvod byl jasný, nechtěla přijít o svůj život mezi lidmi, jak se mi svěřila, děsila se toho, že bude jen s dítětem.

Dítě deset let po svatbě

Nakonec souhlasila, paradoxně ji k tomu přinutila situace v práci, kde jí nesedl nový šéf. A povedlo se, Simona otěhotněla prakticky hned. Těhotenství bylo od počátku problematické, takže musela ležet a párkrát i zůstat i několik dní v nemocnici. Nicméně porod byl bez komplikací a narodil se nám krásný zdravý kluk, po deseti letech manželství.

Snažil jsem se ženě co nejvíce pomáhat, také se zapojila Simonina maminka. Ale většina starostí byla pochopitelně na ní. O malého se starala vzorně, ale bylo vidět, že není úplně šťastná, chyběl jí kontakt s lidmi. Simona není z těch matek, které se s ostatními schází v dětských koutcích a řeší své radosti i starosti s dětmi. Ani nepatří mezi matky, které si vylévají srdce na různých maminkovských fórech na internetu. I když se malému hodně věnovala, ty tři roky doma byl prý pro ni očistec. Byl jsem proto rád, a nijak jsem jí v tom nebránil, že si občas vyrazila večer s kamarády. Ovšem několikrát jsem si musel druhý den vzít dovolenou nebo zavolat tchyni, protože Simona nebyla schopná se o syna postarat.

Chce žít svůj „starý“ život

Konečně se vrátila zpátky do práce, syna jsme dali do školky, a hlavně nám Simonina maminka začala mnohem víc pomáhat. Odešla do důchodu a měla tak dost času. Říkal jsem si, že odteď už bude všechno v pohodě. Jenže to jsem se zmýlil, žena dohání, co za ty tři roky propásla, domů kolikrát přijde, když už malý spí. Buď má hodně práce nebo jde s kolegy na skleničku. Ze školky syna vyzvedává babička nebo já. O víkendech manželka odpočívá, nebo jedou s kolegy na teambuildingy. Tchyně nám totiž kolikrát i navaří, takže má po starostech. Mockrát jsem jí už domlouval, že takto to přece nejde, na to mi řekne, že přišla o tři roky života, tak má teď nárok žít svůj „starý“ život.

Jsem už hodně otrávený, takto jsem si rodinný život opravdu nepředstavoval. Mám na ženu čím dál tím větší vztek a už mockrát jsem si říkal, jestli by nám se synem bez ní nebylo líp.Jirka

Názor odbornice:Vzdát vztah při prvních mráčcích umí každý

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12

Vážený Jirko! Vaše Simona je vlastně protipól prostředí, ve kterém jste vyrůstal. Možná proto jste do vztahu s ní šel, imponovala vám. Když můžeme okopírovat životní, rodinný či výchovný styl svých rodičů, je to pro nás vždy energeticky výhodnější. Pokoušíme-li se vydat jinou cestou, stojí nás to víc energie, invence a obecně sil. Možná se mýlím, ale připadá mi, jako byste plaval někde uprostřed mezi tím, co znáte z dětství a mezi vaším vysněným vztahem se sebevědomou ženou.

Mrzí vás, že Simona netráví z vašeho pohledu dost času se synkem. Nedočetla jsem se, zda máte nějaké aktivity společně jako rodina. A co párové aktivity vás dvou, dopřejete si někdy volný čas jen ve dvou? Co máte pro sebe vy sám?

Frustrace ze Simonina trávení volného času může docela dobře pramenit z nedostatečného sycení dalších sfér - párové, rodinné, vaší individuální. Někdy je obtížné se v celém soukolí zorientovat. Vybereme si tam prvního viníka, který nám přijde do cesty. Pokud byste měl zájem se ve vašem vztahu se Simonou zorientovat a případně přijít na to, jak se v něm cítit lépe, dopřejte si odbornou pomoc třeba od psychologa, manželského a rodinného poradce. Vzdát vztah při prvních mráčcích umí každý. Zapracovat na jeho zlepšení vyžaduje kus zralé osobnosti. A výsledek takové práce může přinést ovoce.PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů:5602

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do0:00pondělí 2. března 2020. Anketa je uzavřena.

3. Mám manželce říct, že vážně uvažuji o rozvodu a o svěření syna do péče, pokud se bude dál chovat jako dosud?2496
2. Mám manželce navrhnout, aby si vybrala jeden den v týdnu, kdy si vyrazí s kamarády a ostatní dny bude doma normálně fungovat a nenechá všechno na mně a své matce?1834
4. Mám vyhledat odbornou pomoc v manželské poradně, aby mi poradili, jak situaci řešit?1125